Buď se budou dramaticky zdražovat potraviny, nebo vláda přistoupí k regulaci, nabádá šéf svazu pekařů

26. květen 2022

Vývoz ukrajinského obilí kvůli válce v posledních týdnech klesl o desítky procent. „Česko nemůže omezit vývoz pšenice v rámci Evropské unie, ale stojíme za tím, aby EU limitovala vývoz obilí do třetích zemí,“ říká výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý. „Zatím není potřeba regulace. Letos vyrobíme dostatečné množství pšenice, aby to pokrylo domácí spotřebu,“ reaguje člen představenstva Agrární komory Martin Volf.

Obilí bude sice dostatek, ale bude drahé, připouští Volf.

„Je to věc celosvětové poptávky, vývoje na světových trzích, a to není schopná Česká republika v žádném případě ovlivnit. Musíme se přizpůsobit a je nutno počítat s tím, že u cen obilovin, které se de facto zdvojnásobily se v nejbližším období vzhledem k vývoji na Ukrajině asi tento stav nezmění,“ konstatuje.

Tato vláda s cenami zatím nemíní nic dělat a nechává to volnému trhu.
Martin Volf

Pro potravináře to má jednoznačný výsledek: Budou dramaticky zdražovat potraviny, reaguje Hlavatý. Jestli zdražování potravin, které už začalo, bude pokračovat, ale záleží podle něj na rozhodnutí vlády, zda tomu chce nebo nechce nechat volný průběh.

Cena pšenice už stoupla o sto procent a zřejmě poroste dál.
Bohumil Hlavatý

„Cena pšenice stoupla o sto procent a zřejmě poroste i nadále. My pekaři jsme zatím zdražili o nějakých 30 až 35 procent, takže lze očekávat, že i ceny pečiva a ostatního potravinářského zboží půjdou nahoru,“ říká Hlavatý.

Anebo stát bude chtít nějakým způsobem garantovat přijatelné ceny potravin pro obyvatelstvo a pak musíme aktivně vstoupit do regulace vstupů a regulace cen,“ soudí.

Další zdražování

Jedna z možností aktivního vstupu státu by podle Hlavatého mohla být prostřednictvím kompenzací zejména za energie. Dotace, které plánuje ministerstvo zemědělství poskytnout do potravinářského odvětví, by tak uvítal.

Čtěte také

Upozorňuje ale, že svaz v tuto chvíli nemá konkrétní informaci, jaká částka bude uvolněna pro jejich průmysl. Podle Hlavatého ale nelze garantovat, že se kompenzace promítnou do koncové ceny.

„Dostáváme se do situace, kdy cena chleba začíná dosahovat výše, kdy už to není akceptovatelné spotřebiteli a je pro nás velice obtížné dál zdražovat.

Menším pekárnám, které nejsou schopné nést stálý nárůst nákladů, se to okamžitě promítá do koncových cen a tak jim dramaticky padá obrat. V tuto chvíli většina pekáren neprodává se ziskem, ale jsou ve ztrátě. Takže tam příliš velký prostor k tomu, abychom ceny zvedaly nahoru, není. A kompenzace by měla umožnit, aby pekárny mohly přežít,“ popisuje situaci.

Čtěte také

S tím, že by stát mohl zasáhnout kvůli cenám energií, souhlasí i Volf. „Ale, jak vidíme, za posledních několik měsíců, ať už jde o pohonné hmoty i jiné energie, tato vláda s tím zatím nemíní nic dělat a nechává to bohužel volnému trhu. A ten jde zatím nahoru,“ konstatuje.

Pomoc, kterou stát plánuje pro zemědělce – 270 milionů z Evropské unie a 540 milionů ze státního rozpočtu – podle Volfa nestačí.

„Je vítaná, nicméně tyto peníze rozhodně nekompenzují nárůst cen energií, hnojiv, veškerých vstupů. Kompenzace nesměřují na produkci, ale do neprodukční části zemědělství nebo na jiné účely,“ upozorňuje Volf.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.

autoři: Karolína Koubová , kbr
Spustit audio

Související