„Chtějí mou vlast jako zdroj potravin a vody.“ Co spojuje válku a klima, popisuje Ukrajinka z IPCC
Klimatickou změnu a ruskou invanzi na Ukrajinu spojují fosilní paliva, říká Svitlana Krakovska, vedoucí ukrajinská zástupkyně v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu OSN (IPCC). „Chtějí zabrat mou vlast, aby pro ně byla zdrojem potravin, a z mnoha dalších důvodů. Řekla bych, že to není jen bláznivý Vladimir Putin,“ tvrdí Krakovska. A díky obchodu s ropou a plynem má Rusko prostředky k tomu, aby útočilo na území, které bude s postupující klimatickou změnou stále cennější.
Za útokem Ruska na Ukrajinu stojí podle Krakovské mimo jiné klimatické podmínky:
Čtěte také
„Ukrajina má výhodné podmínky pro zemědělství, dobrou půdu, jsme zdrojem potravin nejen pro Evropu. Rusko útočí na jih a východ Ukrajiny také proto, že potřebuje vodu pro Krym. Celých osm let od okupace Krymu mě měsíc co měsíc kontaktovali z Krymu s otázkami ohledně klimatu nebo počasí, ať už to bylo kvůli suchu nebo záplavám. Klimatické předpovědi ukazují, že se tam situace bude zhoršovat, takže potřebují další území.“
Evropa je závislá. Na Rusku
Vědci, kteří zkoumají klimatickou změnu, už delší dobu předpovídají, že se bude na světě válčit o vodu a přírodní zdroje. Závislost na dovozu surovin z Ruska v takové situaci není výhodná ani z pohledu klimatického, ani z pohledu geopolitického, pokračuje Svitlana Krakovska.
Čtěte také
„Pro nás na Ukrajině bylo ironické, že jsme považovali Evropu za vzor, ale pak jsme zjistili, že Evropa není nezávislá. Naše revoluce začala tím, že nechceme do Ruska, ale do Evropy. Mnoho let jsme bojovali za nezávislost, a zjistili jsme, že to u našeho vzoru není tak ideální. Bylo to zklamání, ale tuto situaci využíváme k tomu, abychom věci vysvětlovali,“ říká.
Vlastně jsme si závislost na ruské energii začali uvědomovat už před osmi lety, kdy válka de facto začala.
Svitlana Krakovska
Podle Krakovské nám může krize otevřít oči k tomu, abychom viděli řešení, které nám zajistí nejen nezávislost na Rusku, ale bude zároveň šetrné ke klimatu.
Čtěte také
„Během této války jsme měli mnoho příkladů. Manželův známý mi vyprávěl, že když byli v Mariupolu bez elektřiny, měli tam dětskou vysílačku, která se nabíjela otáčením kličky, a tím si nabíjeli telefony. Není to řešení pro průmyslové použití, ale dá se s tím přežít. Vlastně jsme si závislost na ruské energii začali uvědomovat už před osmi lety, kdy válka de facto začala. Různá energetická družstva začala na budovy montovat solární panely nebo stavět větrníky a s těmito zdroji fungují prakticky dodnes,“ přibližuje vědkyně.
Pohodlí můžeme obětovat ve chvíli, kdy jde o život.
Svitlana Krakovska
Válka, krize a chudoba je také situace, která nás přinutí přemýšlet o tom, kde bychom mohli ušetřit, a to je vlastně také obrana proti klimatickému nepříteli, říká Svitlana Krakovska.
Čtěte také
„Cokoli děláme, je otázkou priorit. Zpráva IPCC uvádí, že polovinu energie můžeme ušetřit tím, že snížíme spotřebu. Když lidé nebudou tolik cestovat letadlem nebo autem, budou jezdit hromadnou dopravou a podobně. Je to otázka priorit, nejen v energetické bezpečnosti, ale i v tom, čeho si v životě ceníme. Z Ukrajiny uprchlo mnoho lidí, matek s dětmi, jen s jedním příručním zavazadlem. Dítě za ruku a všechno, čeho si cenily, se jim vešlo na záda do batohu. Važme si života, ne pohodlí. Pohodlí můžeme obětovat ve chvíli, kdy jde o život,“ zdůrazňuje a dodává, že cesta k nezávislosti na fosilních palivech nebude rychlá, ale krok za krokem je možné ji uskutečnit.
Poslechněte si všechny vědecké reportáže.
Česko začínají pokrývat 5G internetové sítě. Primárně budou jen v okolí velkých města a průmyslových zón. Proč? Ekologové znovu zkoumají vejce z okolí spalovny odpadů u Plzně. S ročním odstupem zjišťují, jestli jsou ve vejcích stále nebezpečné dioxiny. Lidstvo nemůže dál ignorovat znečištění planety. Podle nové studie zveřejněné v časopise Lancet se podílí na každém šestém úmrtí. A na Mendlově univerzitě v Brně se nyní zkoumá, jak různé druhy trav dokážou zadržet vodu v krajině.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.