Alexandr Mitrofanov: Ruští emigranti vyčkávají, Ukrajinu nepodporují
Estonský institut pro zahraniční politiku uspořádal průzkum chování ruských emigrantů, kteří opustili svou zemi kvůli nesouhlasu s Putinovým režimem. Igor Greckij, výzkumný pracovník institutu, uvedl v estonském listu Postimees, že průzkum byl založen na 30 hloubkových rozhovorech a otevřených statistických údajích.
Čtěte také
Respondenty studie byli ruští občané různého věku, kteří opustili zemi po únoru 2022 a odjeli do Pobaltí, Polska, Německa a Finska, také několik odborníků z nevládních organizací, kteří mají bohaté zkušenosti s ruskými migranty v Německu.
Na základě údajů Eurostatu autoři dospěli k závěru, že v letech 2022 až 2023 se v EU usadilo přibližně 178 tisíc Rusů. Po začátku války proti Ukrajině emigrovalo do EU z Ruska na 74 tisíc lidí. Víc než polovina respondentů přiznala, že angličtinu buď neovládají vůbec, nebo ji ovládají na velmi základní úrovni, o dalších jazycích nemluvě.
Neumí jazyk
Odborníci z Německa potvrdili, že kvůli nízké úrovni angličtiny a němčiny má většina nově příchozích vážné problémy při komunikaci s místním obyvatelstvem i úřady.
Čtěte také
Noví ruští emigranti proto velmi špatně vytvářejí nové sociální vazby a snaží se hledat práci především v ruskojazyčném segmentu, který je relativně malý a velmi konkurenční.
Je od nich často slyšet, že západní sankce nejsou účinné, pokud nezasadí drtivý úder Putinovu režimu a neukončí válku mezi Ruskem a Ukrajinou.
Zdá se však, že tento přístup není veden politickými nebo morálními ohledy, ale zcela jiným faktorem. Nejvytrvalejší kritika přichází od těch Rusů, kteří plánují přivést do EU další rodinné příslušníky. Jinými slovy, noví ruští přistěhovalci mají tendenci považovat vízová omezení EU výhradně za otázku osobního pohodlí.
A vlastně jen čekají...
Palčivým tématem mezi novými ruskými přistěhovalci je pomoc ukrajinským ozbrojeným silám. Převládá odmítavý postoj a samotná diskuse o této otázce je v mnoha ruských komunitách tabu.
Čtěte také
Ruští emigranti vyčkávají a doufají v pád Putinova režimu. Deklarují svou touhu žít ve svobodném a demokratickém Rusku, ale nejsou ochotni pro tuto myšlenku nic riskovat.
Je příznačné, že se těmito náladami ve své rétorice řídí i ruské opoziční autority a politici, kteří Rusko opustili, uzavírá průzkum Estonského institutu pro zahraniční politiku.
Příkladem je vdova po Alexeji Navalném Julie, která prohlásila, že by po Putinově odchodu kandidovala na ruskou prezidentku.
V rozhovoru pro německý týdeník Zeit vyjádřila skepsi ohledně možného úspěchu ukrajinské ofenzívy v ruské Kurské oblasti. Lidé v Rusku by podle ní byli pobouřeni, což by prospělo Putinovi.
Na otázku, zda je správné dodávat zbraně Ukrajině, odpověděla: „Těžko říct.“ Dodané bomby by podle ní zasáhly i Rusy, i když válku podle ní nařídil Putin.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
