Přibyla: Zvládneme-li šetřit s energiemi a nastartovat zelenou transformaci, vyřeší to i geopolitiku
V důsledku ruské invaze na Ukrajinu stoupají ceny energií. „Krátkodobě to znamená, že státy v Evropě budou dotovat domácnosti. A dlouhodobě to znamená pro průmysl hledání způsobů jak šetřit a jak vytvořit nové technologie,“ říká Ondráš Přibyla, zakladatel think-tanku Fakta o klimatu. „Doufám, že se to může promítnout i do úsilí přestat spalovat fosilní paliva. Reakce na válku se tak promítne do geopolitické bezpečnosti i do řešení klimatické bezpečnosti, klimatické změny.“
Vysoké ceny energií jsou podle něj motivací pro průmysl. Zejména tehdy, když má dlouhodobý výhled, jak se budou vyvíjet, a tím pádem může strategicky přemýšlet o investicích. Domácnosti to ale mají mnohem složitější.
Čtěte také
„Protože v domácnosti málokdy přemýšlíme o investici do izolací, tepelných čerpadel a různých věcí na dlouhou dobu dopředu. A hlavně spousta domácností nemá ani prostředky na to, aby si dovolily zainvestovat,“ připomíná Přibyla.
Pokud dojde k vypnutí dodávek zemního plynu do Česka, lidé podle něj budou pravděpodobně nakupovat přímotopy.
„Protože dodávek elektřiny se to zas tak moc nedotýká. Vlastně hlavní problém s plynem mají teplárny a průmysl. Domácnosti jsou jenom asi třetina spotřeby plynu v Česku,“ shrnuje.
Pokud by neměly některé průmyslové podniky dostat zemní plyn, bude to pro ně znamenat omezit výrobu, nebo zavřít.
Ondráš Přibyla
Také průmyslové podniky je podle něj třeba motivovat k energetickým úsporám, ale i pro ně to znamená investice do nových zařízení.
Čtěte také
„Jenže možná jsou už některé podniky v takovém optimu, že nemohou udělat nic dalšího. A pokud by neměly dostat zemní plyn, bude to pro ně znamenat omezit výrobu, nebo zavřít,“ říká Přibyla
Energeticky náročné podniky jako sklárny nebo ocelárny podle něj doufají, že se nic zásadního nestane a že válka brzy skončí a ceny plynu půjdou dolů.
„Doufají, že to zvládnou.“
Potřebujeme změnit společnost
Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) uvedl, že existuje shoda mezinárodních energetických organizací na tom, že základem snižování energetické závislosti na Rusku jsou úspory.
Čtěte také
Přibyla doplňuje, že úspory jsou důležité z hlediska války a velmi rychlé reakce, lze opravdu zvolit úspory.
„Ale to, co potřebujeme udělat dlouhodobě, je změnit strukturu energetiky. Má to souběh s válkou a my to musíme řešit obojí. Ale pokud začneme dobře spořit a nastartujeme dobrým způsobem zelenou transformaci energetiky, bude to řešit obě hrozby – geopolitickou i klimatickou,“ naznačuje.
Co je to zelená transformace
Přibyla vysvětluje, co si pod pojmem zelená transformace zjednodušeně představit:
„Potřebujeme změnit společnost, která byla zvyklá spalovat ohromná množství fosilních paliv, na společnost, která bude fungovat zcela bez fosilních paliv, tedy bez uhlí, bez plynu a bez ropy. Aby to bylo úplný přechod, znamená to přejít na jednotky procent současného spalování a současné spotřeby.“
Potřebujeme změnit společnost, která byla zvyklá spalovat ohromná množství fosilních paliv, na takovou, co bude fungovat zcela bez nich.
Ondráš Přibyla
Čtěte také
Znamená to hledat změnit způsoby, jak se vyrábí elektřina a teplo.
„Vyrobme velké množství relativně levné a čisté elektřiny. A potom všechno další, co vytváří emise skleníkových plynů, se snažme elektrifikovat. A přitom hledejme způsoby, jak energii spotřebovávat málo, nebo velmi efektivně,“ přibližuje.
Jak na to
Česko má podle něj obrovský potenciál zvětšit podíl elektřiny ze slunce nebo z větru, které jsou schopny produkovat a levnou a čistou elektřinu zároveň. A z pohledu Evropy potřebujeme větší propojenost evropské elektrické sítě. Tím se podle něj splní první zmíňěný bod.
Čtěte také
Mezi roky 2030-2040 podle Přibyly začnou nastupovat nové technologie, jako například ukládání energie do vodíku nebo do jiného plynu. To bude představovat další krok.
„A pak přijde těžká koncovka, kde je těžké si představit, že úplně přestaneme spalovat. Určitě půjde o kombinaci jádra v některých zemích a uvidíme, jak moc Česku. Druhá varianta je mít síť postavenou na obnovitelných zdrojích a ukládání energie. A třetí varianta – doplňovat obnovitelné zdroje plynem, případně bioplynem. Ale se zachytáváním uhlíku, což je technologie, která je v zárodku, ale může nám s dekarbonizaci výrazně pomoci,“ představuje transformaci zakladatel think tanku Fakta o klimatu.
Vyplatilo by se místo řepky osadit pole solárními panely? Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
