Biolog Petr: Naše tělo nepostřehlo, že už nejsme lovci a sběrači. Pořád ždíme z každého sousta maximum
Naši předkové, a nejen ti lidští, žili celý svůj život v pohybu. „Dnes si říkáme, že bychom měli jíst pravidelně v malých porcích třeba pětkrát denně, ale takhle naši předci vůbec nežili. Když se dostali k mršině nebo něco ulovili, tak se nacpali k prasknutí, protože nevěděli, kdy se jim to zase povede,“ říká biolog a genetik Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.
„Nemyslím, že by nám někdy nohy zakrněly,“ říká Petr na otázku, jestli evoluce člověka může jít tímto směrem.
Čtěte také
Předci současného člověka byli dlouho lovci a sběrači. „Moc vydatného se nasbírat nedá, většinou se dá něco vydatnějšího ulovit, takže jsme začali tím, že jsme honili mršiny po stepi nebo savaně. Tehdy platilo, že kdo je tlustý, bude hubený, kdo je hubený, bude studený,“ připomíná biolog.
„Takže my máme po předcích z těchto dob takzvaný úsporný metabolismus, kdy z každého sousta náš organismus vyždímá maximum. Kdo toto neměl, tak nemusel přežít.“
Máme po předcích úsporný metabolismus. Z každého sousta náš organismus vyždímá maximum. Kdo toto neměl, tak nemusel přežít.
Jaroslav Petr
Jenže než se naši předkové dostali k úlovku, tak naběhali spoustu kilometrů, dodává Petr. „Stejně i ženy, které chodily sbírat bobule a vyrývat hlízy, tak se něco nachodily, než něco nasbíraly a vrátily se domů.“
Čtěte také
Toto všechno představovalo velký energetický výdej. „Dnes místo sběru nebo lovu zaparkujeme na parkovišti před hypermarketem, vezmeme si košík, o který se opřeme, objedeme regály a máme hromadu vysoce kalorických potravin.“
„A my je organismu dáme a on, protože ještě nepostřehl, že nejsme lovci a sběrači, nám z toho vyždímá maximum a pak to prostě na sobě vidíme.“
Zaběhat si, projet se na kole
Zdá se, že vývojové dopady současného životního stylu už jsou vidět, soudí biolog:
Čtěte také
„Někteří lidé mají kornatění tepen, kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu a jsou nemocnější. A ti asi nebudou mít pět dětí a někteří zemřou v produktivním věku. Takže možná už nějaká evoluce proti tomuto úspornému metabolismu běží.“
„Možná je řešením to, že se aspoň částečně vrátíme k životnímu stylu našich předků. Ne že bychom někde lovili antilopu, ale že si půjdeme zaběhat, projedeme se na kole nebo si zaplaveme,“ navrhuje Jaroslav Petr a uzavírá:
„Jako civilizace máme problémy, ale národy, které ještě žijí životem sběračů a lovců, tyto problémy nemají. Protože se pořád pohybují a nemají kila navíc.“
Jak probíhala evoluce z čtyřnožců ve dvounožce? Co potřebují zvířata a lidé k běhu a co k chůzi? Jak zvířata využívají potravu a kyslík a mění je v energii potřebnou k pohybu? Poslechněte si celé Leonardo Plus. (repríza)
Související
-
Do této krize jsme už vstupovali jako nemocná společnost, myslí si Tomáš Šebek z Lékařů bez hranic
„Člověk nemusí mít tři hypotéky a dva rozvody za sebou, aby mohl mít šrámy na duši,“ zdůrazňuje v Debatě Plusu o duševním zdraví Marie Salomonová.
-
Trpíte anorexií nebo bulimií? Izolovaný člověk se může v době covidu ještě zhoršit, varuje lékařka
Pacientů s poruchami příjmu potravy přibývá. Lockdown měl v tomto směru ale i pozitivní efekt. Rodiče si více všímali toho, jak jejich děti jedí a měli čas to s nimi řešit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.