Biolog Petr: Naše tělo nepostřehlo, že už nejsme lovci a sběrači. Pořád ždíme z každého sousta maximum

„Nemyslím, že by nám někdy nohy zakrněly,“ říká Petr na otázku, jestli evoluce člověka může jít tímto směrem.

Čtěte také

Biolog Vácha: Živit se hmyzem dává ekologicky smysl. Odpor proti tomu je otázkou kultury a estetiky

Předci současného člověka byli dlouho lovci a sběrači. „Moc vydatného se nasbírat nedá, většinou se dá něco vydatnějšího ulovit, takže jsme začali tím, že jsme honili mršiny po stepi nebo savaně. Tehdy platilo, že kdo je tlustý, bude hubený, kdo je hubený, bude studený,“ připomíná biolog.

„Takže my máme po předcích z těchto dob takzvaný úsporný metabolismus, kdy z každého sousta náš organismus vyždímá maximum. Kdo toto neměl, tak nemusel přežít.“

Máme po předcích úsporný metabolismus. Z každého sousta náš organismus vyždímá maximum. Kdo toto neměl, tak nemusel přežít.
Jaroslav Petr

Jenže než se naši předkové dostali k úlovku, tak naběhali spoustu kilometrů, dodává Petr. „Stejně i ženy, které chodily sbírat bobule a vyrývat hlízy, tak se něco nachodily, než něco nasbíraly a vrátily se domů.“

Čtěte také

Žijeme v době genocidy mikrobů. Stav střev přitom ovlivňuje skoro celé tělo, říká molekulární biolog Ryšávka

Toto všechno představovalo velký energetický výdej. „Dnes místo sběru nebo lovu zaparkujeme na parkovišti před hypermarketem, vezmeme si košík, o který se opřeme, objedeme regály a máme hromadu vysoce kalorických potravin.“

„A my je organismu dáme a on, protože ještě nepostřehl, že nejsme lovci a sběrači, nám z toho vyždímá maximum a pak to prostě na sobě vidíme.“

Zaběhat si, projet se na kole

Zdá se, že vývojové dopady současného životního stylu už jsou vidět, soudí biolog:

Čtěte také

Každý by si měl najít váhu, ve které je mu dobře, a netrápit duši, radí zakladatelka Stop obezitě

„Někteří lidé mají kornatění tepen, kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu a jsou nemocnější. A ti asi nebudou mít pět dětí a někteří zemřou v produktivním věku. Takže možná už nějaká evoluce proti tomuto úspornému metabolismu běží.“

„Možná je řešením to, že se aspoň částečně vrátíme k životnímu stylu našich předků. Ne že bychom někde lovili antilopu, ale že si půjdeme zaběhat, projedeme se na kole nebo si zaplaveme,“ navrhuje Jaroslav Petr a uzavírá:

„Jako civilizace máme problémy, ale národy, které ještě žijí životem sběračů a lovců, tyto problémy nemají. Protože se pořád pohybují a nemají kila navíc.“  

Jak probíhala evoluce z čtyřnožců ve dvounožce? Co potřebují zvířata a lidé k běhu a co k chůzi? Jak zvířata využívají potravu a kyslík a mění je v energii potřebnou k pohybu? Poslechněte si celé Leonardo Plus. (repríza)