Létáme do kosmu a co tam? Jeskyně jsou zajímavější, je to jiný svět, než známe, říká speleolog Audy

Na pomezí Albánie a Řecka loni objevil a zmapoval jeskyni Atmos s největším termálním jezerem na světě. K jezeru, které dostalo jméno Neuron, vedl devatenácti členný tým expertů.

Čtěte také

Největší podzemní termální jezero nepřeplaval. Jako vlézt do iglú, popisuje objev jeskyně speleolog Audy

„Podařilo se nám poskládat tým nadšenců, kteří byli opravdu špičkoví odborníci,“ vyzdvihuje v pořadu Leonarda Plus.

Hydrotermálních oblastí je v Albánii několik, tu v pohraničí ale výzkumy dlouho nepokrývaly. Neprozkoumaná zůstávala i z politických důvodů. „Za Envera Hodži to byla taková železná opona, Albánci měli do této oblasti striktně zakázaný vstup,“ přibližuje objevitel.

Primárním úkolem speleologů je objevené jeskyně zmapovat. Na základě mapování se pak k výzkumu přidají další vědecké obory. Jeskyňáři ale nejsou prakticky nikde na světě placení, poukazuje speleolog:

„Jeskyní na světě je tolik, jsou to tisíce kilometrů pod zemí. Takže žádný stát, ani bohaté moderní západní země si nedrží profesionální speleologické výzkumníky.“

„Speleologie je hobby, děláme to jako koníček. Nikde na světě si žádný stát nedrží tým profesionálů,“ pokračuje Audy. „A tak to dělají špičoví odborníci, které to opravdu zajímá. Neděláme to pro peníze.“

Jeho poslední výprava zahrnovala devatenáct lidí, na výzkumu se jich pak podílelo minimálně padesát. „Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje. Vždy je to tým,“ zdůrazňuje.

„Vím, že teď je hodně skloňované moje jméno v souvislosti s jezerem Neuron, ale opravdu to nejsem já, kdo ho objevil – je to celý tým lidí.“

Při plavbě přes jezero Neuron si výzkumníci museli dávat pozor na koncentraci sirovodíku, který se při víření vody uvolňoval.

Přiznává, že až poté, co se o objevu psalo v médiích, se začaly albánské úřady zajímat o to, zda měli výzkumníci potřebná povolení. Dopadlo to dobře. Ale kvůli postoji úřadů se například komplikuje další výzkum ve Venezuele. Hodně toho, co objevovat, je podle něj i v Česku.

Život v jeskyních

V jeskyních představuje jedno z největších nebezpečí náhlý průtok studené vody, upozorňuje Audy.

„Ta voda je studená a člověk během prvních pár minut zůstane znehybněn a potom umírá na podchlazení, klidně třeba na laně,“ přiznává.

Čtěte také

Speleolog Audy: Všechny velké objevy jsou vždycky náhoda a zvídavost toho, kdo k nim první čuchne

I přes všechna nebezpečí ale jeskyně nabízí pohled do velmi zajímavého prostředí, kde je i díky dostatku vzduchu život.

„Dnes lítáme do kosmu a co tam? Když bych to komentoval z pohledu jeskyně, řekl bych, že tam nic není,“ zamýšlí se speleolog Audy a zdůrazňuje:

„Jeskyně je daleko zajímavější. Ve vesmíru je vzduchoprázdno, v jeskyních máme život. Nové prostory, formy, minerály. Je to ohromně zajímavý svět, který se absolutně liší od světa, který známe tady na povrchu.“

Jeskyním se věnovali už Audyho rodiče. „V žertu říkám, že vlastní děti je potřeba posílat na výzvědy do jeskyních úžin, dokud jsou malé a protáhnou se, ale zároveň už dost velké, aby podaly hlášení. Ve skutečnosti to ale nedoporučuji,“ uzavírá. „Ale když jsem byl malý, tak mě tatínek posílal do míst, kam bych své děti a vnoučata nepustil.“

Jak bude pokračovat výzkum jezera Neuron? V čem je česká speleologie unikátní? A jak se speleologie vyvíjí? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.