Biochemik Trnka: Nepotřebujeme dodávky neregistrovaných vakcín. Hlavní problém je distribuce těch, co máme
Do Česka poputuje přednostně sto tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech, další tisíce dávek solidárně slíbilo dodat Německo nebo Izrael. Prezident Miloš Zeman se ale osobně angažuje v dojednání nákupu ruské vakcíny Sputnik V a na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) i čínského Sinopharmu. Ani jedna z těchto vakcín není registrována evropskou lékovou agenturou. „Neměli bychom se dostávat do situací, kdy budeme říkat, že potřebujeme neschválené léky,“ reaguje biochemik Jan Trnka.
Podle přednosty Ústavu biochemie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Trnky je hlavní potíží logistika.
Čtěte také
„Podle údajů ministerstva zdravotnictví máme čtvrt milionu nevyočkovaných dávek, takže to nevypadá, že by byl problémem nedostatek. Mnohem větším problémem je, že se vakcíny nedostávají, kam mají.“
Selhávající a nefungující koordinace a logistika očkování je přitom nejsnáze řešitelnou překážkou, tvrdí.
S Trnkou souhlasí i další host Speciálu Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu: „Vidím jako problém, že připravujeme systém distribuce vakcín v době, kdy bychom ho už dávno měli mít připravený.“
V dubnu a květnu už bude v Česku takové množství vakcín, že jediným naším problémem bude dostat je k pacientům.
Jakub Dvořáček
Na proces přerozdělování v rámci republiky se měli odpovědní lidé zaměřit už koncem loňského roku, myslí si Dvořáček.
A dodává, že pokud by se mělo počkat na registraci čínských a ruských očkovacích látek pro evropské použití, dorazily by zřejmě až v dubnu nebo květnu. „A v té době už bude v České republice takové množství vakcín, že jediným naším problémem bude, jak je dostat k cílovým pacientům a lidem, kteří je potřebují.“
Čtěte také
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek navíc připomíná, že aktuálně dostupné vakcíny mají podle posledních průzkumů velmi dobré výsledky. „Data z terénu jsou velice povzbudivá.“
U Pfizeru se ukazuje vysoká účinnost na hospitalizaci – po první dávce už 85 procent. Astra Zeneca v tomto ohledu dosahuje dokonce účinnosti až 94 procent, shrnuje Chlíbek.
Očkovat učitele?
Pokud jde o očkovací strategii, Jan Trnka by dal absolutní prioritu proočkování nejstarší populace.
Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti
Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie a vedoucí Katedry biomedicínských oborů při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
„Očkování pedagogů je určitě důležitá věc, ale měli by být až v další skupině. Až opravdu dobře proočkujeme lidi nad 70, ideálně nad 65 let.“
Právě u této věkové kategorie lze totiž s nejvyšší účinností snížit počet těžkých případů a úmrtí, říká.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
Související
-
Lockdown je přechodné opatření, skutečnou cestou ven je očkování, říká zdravotnický expert Hroboň
Podcast Vinohradská 12 s Pavlem Hroboněm o českém boji s epidemií.
-
The New York Times: Rozdělení světa mezi očkované a neočkované vyvolává skličující otázky
Možnost zavedení očkovacích pasů, kterými by lidé dokládali, že jsou očkovaní proti covidu-19, vyvolává vášně po celém světě, píše The New York Times.
-
Rok s covidem v Česku. Co všechno se změnilo a jak se s tím umíme vypořádat? Odpoví Speciály Plusu
Co všechno se změnilo za dvanáct měsíců od chvíle, kdy se v Česku poprvé potvrdila nákaza koronavirem? Jak zasažená jsou jednotlivá odvětví? Poslechněte si Speciál Plusu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.