Očkovaní by nemuseli do karantény. „Je to možné, i když vakcíny není pro všechny dost,“ míní ústavní právník Wintr
Po proočkování proti covidu-19 by lidé nemuseli od března kvůli kontaktu s nakaženým do karantény, navrhuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Budeme-li mít dostatečnou vědeckou jistotu, že očkování brání šíření viru, tak není důvod, aby se na ně opatření vztahovala,“ míní ústavní právník a člen legislativní rady vlády Jan Wintr. Právník a expert Pirátů Ondřej Dostál soudí, že roli by mohla hrát i přítomnost protilátek či garance, že člověk virus dál nešíří.
„To by se mohlo vztahovat i na ty, kteří covid-19 prodělali,“ vysvětluje svůj návrh odborník na zdravotnické právo Dostál a pokračuje:
„O diskriminaci se bude jednat, ale jde o to, aby nebyla bezdůvodná. To, kdo je, či není bezpečný, by vláda měla zjišťovat na základě znalců či znaleckých ústavů, nikoliv na základě článků, které se velmi liší, co jsem měl možnost jako právník nastudovat.“
Karanténa totiž znamená zásadní zásah do práv a svobod jednotlivce. „Musí být zvlášť silné důvody pro její uvalení. A zvlášť u dvakrát očkovaných jsou tyto důvod silně oslabeny,“ věří Wintr. „Současný stav vědeckého poznání neumožňuje očkovaným otevírat úplně všechno, ale u karantény je to přiměřené už teď.“
Čtěte také
Dostál souhlasí, že klíčové je, jak bude opatření ministerstva vypadat a čím bude podloženo. „Ale vždy by měla existovat možnost dostat se do zvýhodněné skupiny povolením krajské hygienické stanice, pokud dotyčný dokáže bezrizikovost, což je možné u těch kteří prodělali těžší formu a mohou mít protilátky.“
„Já to opatření četl,“ dodává Wintr. „A v něm na stejné pozici jako očkování jsou ti, kteří covid-19 prodělali v posledních devadesáti dnech, tedy počítá se, že by karantény nechodili.“
Je ale potřeba předejít diskriminaci těch, kteří i přes očkování nevykazují znaky imunity, připomíná Dostál: „Stejně je třeba se postavit k těm, kteří očkováni být nemohou z medicínských důvodů nebo dětí, pro které dosud nebyla vakcína registrována.“
Až budou vakcíny pro všechny?
Čekat při rozlišování o tom, kdo musí do karantény a kdo má protilátky, až bude vakcína dostupná všem, není podle ústavního právníka Wintra nutné.
Čtěte také
„Stát by se měl snažit všem vakcínu zajistit. Pokud to tak není, což je současný stav, tak to nebrání rozlišování očkovaných a neočkovaných. Základní logika je správná, protože smyslem všech omezení svobody je jen bránit šíření viru v populaci.“
Jenže dokud platí, že existuje epidemické riziko a víme, že očkovaní jsou bezpeční a neočkovaní ne, tak po dobu trvání všech těchto tří pravidel je možné uvalit na neočkované větší restrikce. „Pokud ale vláda chce přistupovat k restrikcím neočkovaných, tak měla očkování postavit jako povinné. A nikoliv jako očkování dobrovolné,“ připomíná Ondřej Dostál.
To uznává i ústavní právník. „Ústavní soud dospěl k tomu, že mohou být povinná očkování. Ale i když očkování není povinné, tak vytváří mezi lidmi rozdíl v nebezpečí šíření viru. To je dostatečný důvod pro odlišování, které není trest za to, že se někdo nenechal očkovat, i když mohl, ale je to ochranné opatření v zájmu veřejného zdraví,“ konstatuje Jan Wintr.
Nakolik je možné diskriminovat lidi za to, že nebyli naočkovaní? Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.
Související
-
Daniel Kroupa: Jak důvěru v očkování poškozuje ruská vakcína
Jedním z hlavních politických cílů naší vlády je zvládnout epidemii koronaviru a vrátit život do normálních kolejí. Dosáhnout toho chce očkováním většiny obyvatelstva.
-
Mezinárodní doklad o očkování proti covidu? Ani vakcíny nejsou stoprocentní, říká europoslanec Peksa
„Mezinárodní doklad o očkování je dobrá cesta, jsme ale na začátku debaty. Rozhodnutí o společném postupu rozhodně vítám,“ tvrdí eurposlankyně Dita Charanzová (ANO).
-
Pokud chceme lidi k očkování dostat, musí být rezervační systém přívětivější, varuje datový novinář
Jaké technické nedostatky systém má? A jak moc na jeho bezproblémovém fungování závisí úspěch celého očkování proti covidu? Odpovídá datový novinář iRozhlas.cz Jan Cibulka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
