Daniel Kroupa: Jak důvěru v očkování poškozuje ruská vakcína
Jedním z hlavních politických cílů naší vlády v současnosti je zvládnout epidemii koronaviru a vrátit život do normálních kolejí. Dosáhnout toho chce očkováním dostatečné většiny obyvatelstva, což závisí na třech věcech: na dostatku vakcín, na organizaci očkování a na ochotě občanů se k této proceduře dostavit. To poslední je podmíněné důvěrou lidí v účinnost očkovací látky bez nebezpečných vedlejších následků.
Křehkou důvěru veřejnosti k vakcínám dosud narušovali jenom šiřitelé konspiračních teorií a falešných zpráv. Nyní se k nim, předpokládám, že bezděčně, připojili i někteří představitelé vlády tím, že zahájili jednání o nákupu ruské vakcíny, která zatím neprošla standardním ověřováním její bezpečnosti a účinnosti.
Čtěte také
Kritiku zastánci tohoto postupu odmítají jako projev iracionální ideologické předpojatosti a rusofobie.
Nevím, jak vysoké procento lidí, kteří z čisté nenávisti odmítají všechno ruské a nejsou ochotni připustit, že i v této zemi vědci dokáží vyvinout a vyrobit kvalitní očkovací látky, u nás žije. Dovolím si ale předpovědět, že tito občané v případě, že vláda nakoupí ruskou vakcínu, rozmnoží počet těch, kteří se nenechají očkovat.
Znevěrohodnit očkování nepotřebujeme
Domnívám se navíc, že tyto řady rozšíří i mnohem širší skupina občanů, která o této věci uvažuje racionálně. I když nepochybuje o odborné kvalitě ruských výzkumníků, způsob, jakým probíhalo testování vakcíny, jejich pochybnosti vyvolává. Podobal se totiž plnění sovětského pětiletého plánu, který musel být překročen, i když fakticky splněn nebyl. A kdo se tehdy odvážil něco namítat, skončil neznámo kde.
Čtěte také
V současném Rusku se tyto poměry vracejí. Ostatně i sám název Sputnik takové asociace podněcuje. O efektivní veřejné kontrole testování tam díky vládní kontrole medií nemůže být ani řeči.
Takové pochybnosti přetrvají přinejmenším do doby, než bude ruská vakcína schválena Evropskou lékovou agenturou. Pak ovšem bude záležet na tom, zda ji dokážou výrobci v Rusku či kdesi v Indii produkovat v potřebné kvalitě. Tím si nemohou být jisti ani příznivci všeho ruského. Zkrátka, tipuji, že zájem o očkování vakcínou Sputnik V bude asi takový, jako je o ruské počítače nebo automobily. Dostaneme však na vybranou? Sotva.
Nezdá se totiž, že by náš očkovací systém počítal s tím, že ti, kdo se zaregistrují, budou moci volit, kterou vakcínou jim lékař má aplikovat. Podle úsloví „žer, ptáčku, nebo chcípni“ dostanou prostě tu, která v daném místě bude k dispozici. Odmítnou-li Sputnik V, budou se muset zaregistrovat znovu a doufat, že příště na ně vyjde jiná. Anebo se už nebudou dále namáhat.
Jak rád bych se ve své úvaze mýlil. I já si přeji, aby byl očkovacích látek dostatek, aby byla většina z nás co nejdříve naočkována, aby skončila vládou nařízená omezení pohybu a kontaktů mezi lidmi. Nedostatek důvěry veřejnosti, že vláda ví, co činí, účinnost těchto opatření oslabuje ve chvíli, kdy se zmutovaný koronavirus šíří rychleji.
To poslední, co v této situaci potřebujeme, je znevěrohodnit i samo očkování, k čemuž záměr předsedy vlády o nákupu ruské vakcíny přispívá.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
