The New York Times: Rozdělení světa mezi očkované a neočkované vyvolává skličující politické a etické otázky

Rozdělení světa mezi očkované a neočkované vyvolává podle The New York Times skličující politické a etické otázky.

Vakcíny převážně putují do bohatých zemí a privilegovaných skupin v nich. Udělení zvláštních práv těm, kdo ji dostali, a současně zpřísnění omezení pro neočkované, může vést k prohloubení sociálních rozdílů.

Čtěte také

Izrael jako očkovací premiant? Vakcinace je tu neuvěřitelně dobře zorganizovaná, říká publicistka z Jeruzaléma

V případě západních zemí by se těmi privilegovanými staly v podstatě bělošské dobře situované skupiny. Výsledek by mohl být znepokojivý, obzvláště v případě, že by očkování vyžadoval i zaměstnavatel. Snadno to může vést k diskriminaci, předsudkům a stigmatizaci části obyvatel.

Problém je, že neexistuje shoda na primárním účelu očkovacích pasů, myslí si list. Vlády o nich obvykle mluví jako o způsobu otevření ekonomik. Jednotlivci, jako o způsobu, jak se vrátit do normálního života. Odborníci na veřejné zdraví na něj zase nahlíží jako na nástroj, díky kterému se sníží počet nakažených. Tyto cíle se ale ne úplně dokonale shodují.

Americké sankce pro Rusko

Spojené státy uvalily sankce na několik vysoce postavených ruských činitelů a podniků kvůli otravě a uvěznění opozičního předáka Alexeje Navalného, píše BBC.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: V Rusku pokračuje polarizace společnosti, Navalnyj urychlovačem

Server připomíná, že se tak nová administrativa pod vedením Joea Bidena výrazně odklonila od přístupu svého předchůdce Donalda Trumpa, který se zdráhal postavit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Američtí představitelé uvedli, že neusilují o eskalaci vztahů s Ruskem, ani o jejich restart. Cílem je vytvořit a udržet „předvídatelný a stabilní“ vztah, který ponechává prostor pro spolupráci. Moskva si prý ale musí uvědomit, že když překročí určité hranice, budou následovat sankce. Spojné státy postupují ve shodě se svými evropskými spojenci, dodává BBC. Washington uvedl, že dohání Evropskou unii, která už sankce na Rusko uvalila a zrcadlí její postoj.

Další sankce ze strany Spojených států by podle BBC mohly následovat. To v případě, kdy se podařilo prokázat, že Rusko zasahovalo do prezidentských voleb v roce 2020, respektive že provedlo kybernetický útok na americké vládní sítě nebo že vyplatilo odměny bojovníkům spojeným s Tálibánem za zabití amerických vojáků v Afghánistánu.

Otazníky nad olympiádou

Nad letními olympijskými hrami, které by se po odkladu měly letos odehrát v japonském Tokiu, se stále vznáší otazník.

Čtěte také

Adam Černý: Olympiáda v Tokiu na virovém vlásku

Podle komentátora deníku The Times je pořádání tak velké akce stále příliš riskantní. V Tokiu by se sešlo na 15 tisíc mladých atletů z více než dvou set zemí a k tomu jejich doprovod, rozhodčí, sponzoři a novináři.

Do prodeje má jít přes 11 milionů lístků a počítá se s tím, že se do japonské metropole sjedou turisté z celého světa. Když jsme v zájmu veřejného zdraví obětovali a dál rušíme mnohem menší akce, je zjevné, že bychom měli oželet i tuhle, píše autor komentáře v The Times.

Přesto, olympijské hry zůstávají na seznamu letošních sportovních událostí. Bojuje za ně Mezinárodní olympijský výbor i japonský premiér Yoshihide Suga. Z jeho úhlu pohledu mají hry představovat vítězství lidstva nad pandemií a symbol mezinárodní solidarity.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Martina Mašková a Martin Matějka, najdete v audiu.