Bezpečnostní analytik Pojar: Ještě nejsme obranyschopní, ale ušli jsme pořádný kus cesty

„Proto doufám, že se nebudou připravovat nové a ještě ambicióznější plány a že naopak dojde k realistickému zvážení, co je přínosné a co už není a kde za to platíme obrovskou cenu a můžeme na to nakonec doplatit,“ doplňuje Pojar.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Evropští bankéři dusí zbrojaře. A pošilhávají po zlatých časech s Putinem

Green Deal je podle bezpečnostního analytika tak nákladný plán, občas až nezaplatitelný, že zemím Unie nezbyde než ho přehodnotit. Navíc ve chvíli, kdy se ukazuje nutnost zbrojit víc než dřív. Přesto ale některé banky s financováním zbrojního průmyslu váhají. „Některé banky zbrojaře úvěrují, rozhodně ne všechny.“

„Myslím, že by měly úvěrovat víc, takže se musíme v jednotlivých bankách ptát. A vidět, jaká je tady situace, jaké jsou potřeby, a nepřistupovat k další regulaci, respektive seberegulaci.“

„Vždy se musíte dívat na sklenici, jestli je poloplná, nebo poloprázdná. Ještě asi před dvěma lety někdo vážně uvažoval o taxonomii na zbraně. To znamená, že by se měřila produkce CO2 u tanků, raket, stíhaček – to by byla samozřejmě sebevražda.“

„V tuto chvíli to už nikdo nenavrhuje, což je obrovský posun správným směrem. A to, že to někdo vůbec navrhoval a myslel vážně – a nebyli to jednotlivci, protože měli poměrně širokou podporu –, je dostatečně varovné,“ přibližuje Pojar.

Čtěte také

Pozdní dodávky západních zbraní znamenají víc mrtvých ukrajinských vojáků, říká bezpečnostní analytik Foltýn

„A pak by všichni barbaři, kteří by nebrali ohled na lidské životy – vlastní i cizí – ani na planetu, na životní prostředí, měli navrch a také by měli obrovskou výhodu. Pokud bychom byli takovými barbary převálcováni, planeta ani lidská svoboda by nezajásaly.“

„Proto říkám, že musíme být schopni se bránit, musíme dávat na obranu víc peněz. A když zas porovnáte situaci v Evropě dnes a v roce 2014, ušel se pořádný kus cesty. Už se skutečně vydává na obranu daleko víc a zbrojovky jsou daleko vyprodanější, respektive navyšují své kapacity.“

„A pokud se ptáte, jestli to stačí, jestli máme zajištěnou obranyschopnost a produkci zbraní tak, abychom nebyli závislí na druhém konci světa, tak tomu tak samozřejmě není. A ještě dlouho nebude,“ odpovídá bezpečnostní analytik.

Některé zbrojovky jsou pohodlné

Některé zbrojovky už to podle něj pochopily a stejně jako Rusové už vyrábějí ve třísměnném provozu, některé vyčkávají. „Některé velké zbrojní kolosy se ještě pořádně nerozhoupaly. Přál bych si, aby to bylo rychlejší,“ přiznává s tím, že i tak je výroba zbraní vyšší. 

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Zbrojení je dnes důležité, samo o sobě však nestačí

„Rusko najelo na válečnou ekonomiku, my ne. Ani to v tuto chvíli nepotřebujeme tak masivně, protože ve válce nejsme. Musíme ale poptávat zbraně, musíme je mít ve vlastních skladech, stejně jako naši spojenci. A potřebujeme, aby se i Ukrajina mohla dál bránit,“ zdůrazňuje.

„Některé zbrojovky, hlavně velké konglomeráty a korporace byly a jsou pěkně zpohodlnělé. Nejdřív totiž chtějí dostat peníze, a to pokud možno dopředu, včetně dlouhodobé objednávky. A až pak začnou řešit navýšení výroby. Já bych doufal, že v tom bude trošku toho kapitalismu a zbrojovky tomu půjdou naproti.“

Čtěte také

Západní elity si stále neuvědomují závažnost okamžiku. Válka na Ukrajině není omezený lokální konflikt, varuje bývalý diplomat Votápek

„A tak budou vidět, že v následujících letech bude poptávka dostatečně vysoká, takže začnou navyšovat výrobu a objednávat i stroje potřebné pro navýšení výroby. Dodavatelské a dodací lhůty jsou samozřejmě dlouhé, ale že to budou dělat bez toho, aby nejdřív měly podepsaný kontrakt.“

„Některé to tak dělají – ty rostou, navyšují kapacitu. A budou také těmi, co v přetahované zvítězí. Ale firmy, které se ani teď nejsou schopny rozhoupat, možná nebudou v budoucnu hrát tak významnou roli, jakou dosud hrály,“ uzavírá Tomáš Pojar.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.