Ukrajinci toho dostávají dost. Frontová linie je ale bezedná díra na zbraně, hodnotí poradce premiéra Pojar

„Jednal jsem na úřadu premiéra a úřadu prezidenta, také s několika ministry a náměstky. V zásadě to bylo o našem předsednictví v EU, o programu a harmonogramu a o tom, co chystáme a jak to nejlépe sladit,“ říká Pojar ke své cestě.

Čtěte také

Rusko zoufale hledá rekruty, kteří by za něj na Ukrajině umírali. A verbují i vězně

Na Ukrajině jednal také o obnově země. „Bavili jsme se o tom, kdy a jak se Česko může zapojit a hlavně jak se do obnovy budou moci zapojit naše firmy, školy, případně nevládní organizace. A pak jsme diskutovali o pomoci, která směřuje k jejich ozbrojeným silám tak, aby se Ukrajinci mohli bránit. To byla taková tři hlavní témata.“

Na pořadu dne je prý především obnova oblastí okolo Kyjeva a oblastí na severu až k Charkovu. Důležitá je i podpora ukrajinské ekonomiky, kdy se mnoho podniků na východě muselo evakuovat a posunout na západ. „Ta země musí ekonomicky fungovat i v době války.“

Nebyl jsem na žádné frontové linii, ale to, co jsem viděl, tak byl nepochybně funkční stát.
Tomáš Pojar

Obnova se zatím nebude týkat oblastí frontové linie, kde se nyní bojuje, a ani dobytých území.

České firmy se zapojí ve čtyřech základních směrech. „Jeden je podpora železniční dopravy, příměstské dopravy… Druhá oblast je zařízení nemocnic, které budou potřeba obnovit… Třetí je energetika, a to zejména ta jaderná, kde k nějaké spolupráci docházelo a může docházet i v budoucnosti zase i ku našemu prospěchu. Není to jenom jednosměrná pomoc, ale jsou to byznysové dealy, které pomůžou jak Ukrajině, tak nám… A ta poslední oblast je jakási sanace, dekontaminace, odminovávání. A tady opět máme firmy, které dokáží fungovat nejenom na území Česka, ale i ve světě.“

Ukrajina chce tu válku prostě vyhrát

„Nebyl jsem na žádné frontové linii, na východě Ukrajiny, ale to, co jsem viděl, tak byl nepochybně funkční stát a funkční společnost, která má přes všechny obtíže velkou vitalitu a chuť ty obtíže překonat a tu válku prostě vyhrát, udržet se, nebýt porobená.“

Se zástupci Ukrajiny se dostali i k tématu postojů jiných zemí. „Snažili jsme se dobrat k tomu, proč jsou ty postoje takové, jaké jsou. Takže jsem někdy vysvětloval postoje jiných zemí nebo z čeho pramení a jak vypadají debaty uvnitř EU tak, aby je Ukrajinci pochopili lépe a mohli tak nějakým způsobem lépe manažovat svá očekávání.“

Čím více se podaří Ukrajincům vzdorovat, tím menší pravděpodobnost je, že my budeme bojovat na našem území.
Tomáš Pojar

Zda evropské země posílají na Ukrajinu dostatek vojenského materiálu závisí podle Pojara na úhlu pohledu. „Na jednu stranu toho dostávají dost, ale ta válka proti té obrovské ruské síle je válka seriózní, velká, brutální. Ta frontová linie má mnoho set kilometrů, takže je to do určité míry jakási bezedná díra na zbraně. Od druhé světové války je to největší válka na evropském kontinentě, válka s obrovskou mocností, armádou a podle toho jsou potřeby Ukrajinců opravdu velké.“

Čtěte také

Jak Rusové protestují proti válce na Ukrajině

Do situace, kdy pošleme na Ukrajinu zbraně, ale sami zůstaneme bez nich, bychom se prý dostat neměli. „Je to přesně ta otázka, která se vždy váží ve chvíli, jestli můžeme něco poslat, v jakém množství to poslat tak, abychom věděli, že budeme mít ještě na vlastní obranu a na udržení vlastních schopností po nějakou dobu tak, abychom nebyli zranitelní.“

„Na druhou stranu platí to, že čím více se podaří Ukrajincům vzdorovat, tím menší pravděpodobnost je, že my budeme bojovat na našem území.“

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby.