Pozdní dodávky západních zbraní znamenají víc mrtvých ukrajinských vojáků, říká bezpečnostní analytik Foltýn

Ochota naší společnosti bojovat je malá. „Doopravdy se to ale ukáže až v momentě, kdy to jde ,z tlustých do tenkých‘, a z historie víme, že vůle k obraně vůči Východu je například velmi silná v Polsku, kde mají naprosto jasno, stejně jako ve Finsku.“

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusové a válka

„Ale když se podíváte na prostředí ČR, tak protože mluvím za sebe, ne za nějakou instituci, tak když si srovnáme dvě vyjádření českého a švédského náčelníka generálního štábu – kdy generál Řehka řekl, že armáda je tu pro válku, musíme se na ni připravit a v budoucnu bychom možná i museli mobilizovat, vzbudilo to tady obrovské pohoršení.“ Když to stejné udělal švédský ministr obrany, tak to podle analytika žádné pohoršení nevzbudilo.

„Přitom Švédsko nebojovalo 200 let, přesto jsou si vědomi, že obrana státu s sebou nese i to, že musíte mít tu vůli,“ doplňuje. „A jen ten samotný fakt, že ,zdrcnou‘ debatu o bezpečnosti na to, že chtějí mír. V tom případě já chci zdraví, takže proto zrušíme nemocnice, protože jsem pro zdraví, což je asi stejný argument.“

Válka je opravdu blízko

Někteří si podle analytika stále myslí, že válka na Ukrajině je „daleko“. „Za prvé to geograficky daleko opravdu není – pokud by Ukrajina padla, tak máte Rusko na slovenských hranicích a to se nás už sakra týká. A pak se můžeme bavit o letech, kolik by Rusko potřebovalo pro to, aby bylo vojensky agresivní i vůči Evropě. Ale tato hrozba a tento způsob uvažování je nám cizí, protože jsme prostě zapomněli, že svoboda se platí krví.“

Čtěte také

Západní elity si stále neuvědomují závažnost okamžiku. Válka na Ukrajině není omezený lokální konflikt, varuje bývalý diplomat Votápek

Ve středu se schází Rada NATO-Ukrajina, která by měla řešit i změnu taktiky Ruska. „Těch změn je několik,“ přitaká analytik Foltýn.

„Válka na Ukrajině má čtyři základní fáze. První byla hybridní a začala už v roce 2014, kdy se obě strany tvářily, že to z dobrých důvodů nechtějí víc eskalovat, byť Rusko bylo vojensky přítomno na území Ukrajiny, takže to už válka byla,“ popisuje.

„V momentě, kdy Rusko přímo na Ukrajinu zaútočilo, a to 24. února 2022, tak se pokusili o tzv. strategický šok. Domnívali se, že operace bude velmi rychlá akce, ale nepovedla se. To obnáší i velmi hluboké průniky ruských mechanizovaných hrotů dovnitř území, kdy byla obrovská část ukrajinského území v ten okamžik okupována ruskými vojáky. Nebylo jich tam ale dost na to, aby ho udrželi.“

Čtěte také

Analytik Bureš: Válka na Ukrajině bude dál v patu. Ani jedna strana nemá kapacity situaci zvrátit

„V této manévrové fázi dokázali Ukrajinci osvobodit Chersonskou a Charkovskou oblast. Pak se ale vojska dostala do menší oblasti a v ten okamžik vznikly linie, zákopy a masivní průmyslová válka. To je ta další fáze, ve které hlavní roli hraje palebná síla. 75 procent vojáků v tomto typu konfliktu zabije dělostřelectvo.“

„A ta změna taktiky spočívá v tom, že teď u některých ukrajinských jednotek už větší ztráty způsobují bezpilotní prostředky. To znamená tato změna ve válčení, kdy Rusko se velmi poučilo z improvizovaného, ale chytrého použití dronů. Ukrajinci začali drony sami vyrábět. Ve věznicích, ve školách, hlavně z čínských komponentů.“

„V tento okamžik Rusko používá třikrát až čtyřikrát víc dronů než Ukrajinci, což znamená, že na některých sektorech fronty už drony způsobují větší ztráty než dělostřelectvo, což bylo do té doby normální,“ doplňuje své vysvětlení.

Co teď Ukrajina potřebuje?

To, co teď Ukrajina potřebuje, není protivzdušná obrana, ale něco trochu jiného.

„Laici vždy chtějí zázračný prostředek, nějakou stříbrnou kulku, která válku vyřeší – tanky Leopard, stíhačky F-16, dělostřelectvo nebo nějaké rakety. Ve skutečnosti je válka velmi komplexní záležitost, kde potřebujete nastavit provázaný systém, který pracuje jako stroj s mnoha kolečky, která do sebe zapadají.“

Čtěte také

Rok 2024 a válka na Ukrajině: Jestli Západ selže, může Putin napadnout Polsko. To je ale stejně jako my v NATO

„Jeden konkrétní systém tak nikoho nezachrání, ale může mít výrazný vliv. Když dám konkrétní příklad: raketomety HIMARS, o kterých všichni mluvili, přinesly parametrickou změnu bojiště, protože Rusové se nebyli schopni bránit. Raketomety primárně ničily velitelská centra a logistiku, takže se odsouvaly až 80 km za dostřel HIMARSu. To způsobilo, že jim začala logistika kolabovat apod.,“ vysvětluje s tím, že v tuto chvíli tedy Ukrajinci potřebují, aby měli něco, co dostřelí zas dál.

Výsledek války tak logicky stojí na tom, nakolik bude Západ schopen Ukrajince vyzbrojit. „Řeknu to natvrdo: Každé zpoždění si můžete přeložit jako více mrtvých ukrajinských vojáků. Čím později a v menším počtu dodáte dostatek granátů, protivzdušné obrany nebo raket, tím víc ukrajinských vojáků padne. Takto jednoduché to je.“

Čtěte také

Landovský: Rusko změnilo svou taktiku a je třeba o tom spojence informovat. Rada NATO-Ukrajina je pro to ideální platformou

Pokud má vojenský analytik vyčíslit, kolik by naše pomoc jen v letošním roce měla stát, říká: „V roce 2024 budou Ukrajinci potřebovat vojenskou pomoc ve vyšších desítkách miliard dolarů.“

Velké peníze

„Až dosud – ale jde jen o odhad – to, myslím, byly z USA zbraně za asi 30 milionů dolarů a dostali ekonomickou pomoc z Unie, která má podstatně menší průmyslové kapacity v oblasti zbrojení.“

„V konkrétních číslech: předpokládáme, že Rusko dosud na Ukrajinu vystřílelo 10 až 12 milionů těžkých dělostřeleckých granátů. Ukrajinci mohou střílet čtyřikrát až pětkrát méně.“

„Kdyby ale západní civilizace jako celek doopravdy chtěla, uzbrojí Rusko za méně než jedno procento své HDP.“

Čtěte také

Válka liberalizuje ukrajinskou společnost. Chtějí být evropskou zemí, míní unijní velvyslankyně Mathernová

„Přímo tak říkám, že Západ nemá dostatečnou vůli udělat to dostatečně rychle a silně. Jinými slovy: v rámci demilitarizace Evropy po studené válce jsme zrušili spoustu průmyslových kapacit, které nevybudujete ze dne na den. Ale ta válka trvá druhý rok, takže velká část už hotova být mohla.“

„Jestliže v ruském systému běží jejich zbrojní fabriky na tři směny, musí v tom našem běžet stejně. Protože naše ekonomická síla, myslím Evropy, je nesrovnatelně větší. Rusko má ekonomický nominální výkon asi na úrovni Itálie. Evropa je podstatně ekonomicky silnější. Kdyby chtěla, Rusko ztv. uzbrojí,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.