Analytik Bureš: Válka na Ukrajině bude dál v patu. Ani jedna strana nemá kapacity situaci zvrátit

Čtěte také

Rok 2024 a válka na Ukrajině: Jestli Západ selže, může Putin napadnout Polsko. To je ale stejně jako my v NATO

„Ale pravděpodobnost, že alespoň v některých evropských volbách populisté výrazně posílí – případně posílí natolik, aby se dostali do vlády, což by pak mělo dopady na to, jak moc nebo jestli vůbec budou ochotni minimálně z vojenské stránky Ukrajině pomáhat –, je velká a reálná,“ dodává.  

„I optimistická překvapení možná jsou, z bezpečnostního hlediska bychom se ale měli připravovat na horší varianty, ale to se neděje,“ připomíná analytik Bureš.

Dvě velké války

Pokud má vyslovit nějaký předpoklad, jak by mohla válka na Ukrajině v novém roce vypadat, říká: „Obávám se, že půjde o pokračování stavu, jaký vidíme teď. Tedy patovou situaci, kdy ani Ukrajina, ani Rusko nemají dost zejména vojenských logistických i motivačních kapacit na to, aby prolomily velmi dobře připravené obranné linie.“

Čtěte také

Válka na Blízkém východě může v mnohém změnit i konflikt na Ukrajině. Rusko totiž nechce volit mezi Íránem a Izraelem

„Obrana je vždy snadnější než útok. A ani jedna strana momentálně nemá – a ani nebude mít, pokud se tedy nestane něco neočekávaného – po většinu letošního roku kapacity, aby situaci na bojišti zvrátila,“ odhaduje.

Reálné prý moc není ani to, že by se Evropa snad chytla za nos a začala Ukrajincům víc pomáhat. To zdůvodňuje rozdílným pohledem jednotlivých států na celý konflikt. „Velmi zjednodušeně řeknu, že čím geograficky dál – ať už na jih, nebo na východ – od hranic Ruska, tím méně senzitivně a urgentně situaci na Ukrajině vnímají.“

„Respektive – rétoricky určitě ano, ale například státy Jihu rozhodně mají víc obavy z bezpečnostní situace v Magrebu a případně v Africe. Země blíž k Blízkému východu se zas víc obávají přerůstání a dopadu těchto dalších konfliktů než dění na Ukrajině.“

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael i Palestinci zažili jeden z nejhorších roků ve své historii

„Samozřejmě, že pro nás, pro Skandinávii i pobaltské země je to konflikt číslo jedna, pro mnohé další ale bohužel ne,“ upřesňuje Bureš.

U dalšího velkého konfliktu mezi Státem Izrael a teroristickým hnutím Hamás je pak i podle analytika s podivem, že dosud nepřerostl ve větší regionální válku.

„Nejde říct, že se tam neděje vůbec nic, ale zatím nedochází k větší eskalaci jak na izraelských hranicích s Libanonem ze strany Hizballáhu, tak na moři od húsíjských rebelů,“ připomíná.

„Z mého pohledu zatím rebelové nemají zájem na větší eskalaci v regionu. Může to být i proto, že jsou to proxy aktéři Íránu a ten je používá jako dlouhodobou předsunutou obranu. On je může ale v zásadě použít pouze jednou. Protože pokud jejich potenciál ,vyplýtvá‘ v nějakém konfliktu, byť to může být jejich velký cíl ochrany nebo podpory palestinského obyvatelstva. Pak jim zas ale budou chybět například ve válce s Íránem.“

Trump vs. Biden

Významné volby pro celý svět budou i ve Spojených státech. „To je zatím velká neznámá. Donald Trump je svým způsobem neřízená střela. Na rozdíl od svého prvního prezidentského období, kdy neměl úplně poskládaný svůj tým a kdy možná ani vítězství sám nečekal, se teď skutečně pečlivě připravuje.“

Čtěte také

Jiří Pehe: V USA rostou obavy o osud demokracie, zvítězí-li Trump

„Většina analytiků očekává, že jeho zvolení by mohlo znamenat Trumpovo ještě silnější transakční chápání mezinárodní politiky, než měl poprvé,“ dodává Bureš s tím, že i na to by se Evropa už měla začít připravovat – a ani to nikde nevidí.

„Asi všichni doufáme, že to buď dopadne jinak, anebo že Trump v druhém období nebude tak velká neřízená střela,“ uzavírá.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.