Gita Zbavitelová: Izrael i Palestinci zažili jeden z nejhorších roků ve své historii
Prvních devět měsíců roku 2023 byl Izrael ostře rozdělen mezi stoupence a odpůrce nejpravicovější vlády v dějinách země. Jejím hlavním zájmem bylo zrušit trestní stíhání premiéra Binjamina Netanjahua a jeho soudní proces kvůli podvodům a korupci. Vláda se proto rozhodla oslabit Nejvyšší soud reformou, která rozdělila Izraelce. Její odpůrci, podle kterých by znamenala konec izraelské demokracie, pořádali každý týden statisícové demonstrace a vláda reformu dodnes neprosadila.
Zhoršila se bezpečnostní situace a přibývalo palestinských teroristických útoků; do října zahynulo 36 Izraelců a cizinců. Rostly životní náklady a inflace a sílila nespokojenost s vládou, která problémy neřešila. Pokazily se i vztahy se Spojenými státy.
Čtěte také
Občanský rozkol přesvědčil nepřátele Izraele v čele s Íránem, že židovský stát je na cestě k zániku, a rozhodli se udeřit. Masakr teroristického hnutí Hamás v jihoizraelských kibucech 7. října byl obrovským selháním zpravodajských služeb, armády i vlády.
Teroristé a gazanští civilisté, kteří se k vraždění připojili, povraždili nejbrutálnějšími možnými způsoby na 1200 mužů, žen a dětí a 240 dalších odvlekli do Gazy jako rukojmí. Byl to nejhorší masakr Židů za jediný den od holokaustu.
Následovala izraelská odvetná válka, která trvá dodnes. Armáda evakuovala obyvatele severní části Pásma Gazy, oblast vyčistila, ovládla velkou část města Gaza a postupuje i na jihu.
Čtěte také
Izrael už ztratil na 170 vojáků a podle Hamásu zahynulo přes 21 000 Gazanů; z toho je podle Izraele asi 9000 teroristů, včetně pachatelů masakru ze 7. října a obětí špatně odpálených palestinských raket. Vojáci zlikvidovali i množství zbraní a infrastrukturu Hamásu i přes 1500 útočných tunelů pod nemocnicemi a dalšími civilními budovami.
Během sedmidenního příměří proběhla výměna 105 rukojmích za 240 Palestinců vězněných v Izraeli. Hamás však dál zadržuje v hrůzostrašných podmínkách 129 mužů, žen a dětí a těla třiadvaceti dalších, kteří v zajetí zemřeli nebo byli zavražděni.
Hnutí už ztratilo kontrolu nad částí Pásma Gazy, přišlo o většinu raket a ostřeluje Izrael jen sporadicky. Útočí však dál, má ještě asi 10 000 ozbrojenců, oba nejvyšší vojenští vůdci Jahjá Sinwár a Muhammad Dajf jsou stále naživu a sílí mezinárodní výzvy k příměří kvůli humanitární krizi v Gaze. Izraelský cíl se však nemění – Hamás totálně zlikvidovat.
Čtěte také
Hlavní strůjce celého konfliktu Írán přiměl k útokům na Izrael i své spojence, Hizballáh v Libanonu, ozbrojence v Sýrii a hútíjské povstalce v Jemenu. Největší problém představuje Hizballáh.
Izrael neochvějně podporují Spojené státy a pomáhají mu diplomaticky i vojensky. Za to ho přiměly k určitému zlepšení situace civilistů v Gaze, kteří tak mají humanitární koridory, pitnou vodu a dodávky potravin, léků, paliva a dalších potřeb.
Klid nebude ani v novém roce
Dobrý rok neměla ani palestinská samospráva Mahmúda Abbáse. Aby ji Izrael potrestal za dlouhodobé podněcování terorismu, zastavil jí část vyplácených výnosů z cel a daní, které pro ni vybírá. Samospráva tak přišla o důležitou část rozpočtu a státní zaměstnanci o své platy.
Čtěte také
Izraelská armáda celý rok prováděla bezpečnostní operace na Západním břehu, které zahájila už v roce předchozím, a zatýkala hledané teroristy. Palestinci začali s pomocí Íránu a Hamásu zakládat ozbrojené skupiny a každá izraelská vojenská akce naráží na urputný ozbrojený odpor.
Izraelci do konce roku pozatýkali skoro 2600 teroristů, včetně 1300 členů Hamásu, při ozbrojených střetech zabili na 300 Palestinců a zničili množství zbraní, zbrojních továren a skladů.
Klid nebude ani v novém roce. Bude pokračovat válka v Gaze i izraelské operace na Západním břehu. Izrael také bude chtít vyřešit neustálé ostřelování z Libanonu; když to nepůjde diplomaticky, tak vojensky. Aby Hizballáh přestal ohrožovat obyvatele izraelského severu, musí se stáhnout od hranic až za libanonskou řeku Lítání, kde má podle rezoluce OSN být už od roku 2006.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.