Karel Hvížďala: Overtonovo okno a politika
Neumíte komunikovat, tak zní nejčastější výtka vůči současné vládě, na které se shodnou skoro všichni politologové a analytici. Proč tomu tak je, se můžeme pokusit vysvětlit i pomocí takzvaného Overtonova okna, což je metafora, které dal název stejnojmenný americký právník a filozof.
Jeho okno vymezovalo oblast myšlenek, které lze tolerovat ve veřejné diskusi. Tvrdil, že úspěšnost nápadu v politice závisí spíše na tom, zda spadá do jeho okna, než na čemkoliv jiném. Podle Overtonova popisu zahrnovalo okno ideje považované v dané době za politicky přijatelné, aniž by byl člověk považován za příliš extrémního, aby mohl získat veřejný úřad.
Otázka, kterou si ale musíme položit v třetí dekádě 21. století, zní: Co se změnilo, že rám Overtonova okna se vyvrátil a přijatelné je ve společnosti skoro všechno, jak ukazují příběhy politiků, jakými jsou mimo jiné Trump, Le Penová, Kickl, Orbán, Fico či u nás Babiš.
Čtěte také
Jak je možné, že v naší civilizaci se o vrcholné úřady bezostyšně uchází lidé, kteří říkají pravdu, jen když se spletou, mlčí k výrokům, že země je placatá, a ve Spojených státech byl dokonce navržen na místo ministra zdravotnictví muž, který odmítá očkování proti covidu.
Odpověď na původní otázku po důvodech změny zní: Změnil se způsob komunikace ve veřejném prostoru, a tím i míra tolerance vyřčeného! Stejně jako vynález knihtisku vzal moc kazatelně, jako rozhlas udělal Hitlera a Stalina, televize upřednostnila Johna F. Kennedyho a Twitter udělal poprvé Trumpa prezidentem, v posledních letech sociální sítě, algoritmy a nejnověji i umělá inteligence vnesla do veřejného prostoru zmatek, který globalizoval zlo a vyvolává strach.
Rekonstrukce Overtonova okna
Informace už představují jen nepatrnou část sdělení, které nepřetržitě na nás chrlí proudová vysílání a internet. Vyznat se v nich potřebuje velkou erudici a čas, který většině společnosti chybí. A autority, které ručily za pevnou hierarchii hodnot, zároveň v této nové bažině ztratily své výsadní postavení a s nimi se rozpadla i škála pevných hodnot, na kterých naše civilizace stála.
V takové situaci ztratila slova a argumenty váhu: vítězí emoce, gesta a rychlost. Bezradní a vystrašení lidé volí toho, kdo vyzařuje nejvíc energie ke změně. To je hlavní důvod, proč opět autoritativní politikové začínají mít úspěch.
Skutečnou změnu by mohla přinést jen rekonstrukce Overtonova okna: tedy rámec toho, co lze tolerovat, což v důsledku znamená další změnu v komunikaci, která by zabránila šíření lží, blábolů a spikleneckých teorií.
Zatím naše civilizace přišla s jediným receptem: Netrestat lháře, ale postihovat platformy, které je šíří. U nás zatím o tento krok i ti politici, kteří na to ve vládě doplácejí, nemají zájem. Aby ho měli, musíme jim to připomínat.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka