Válka Hamásu s Izraelem: Klesající podpora Západu a dobré řešení v nedohlednu

Záhy po začátku odvetné operace se na Izrael začala snášet kritika. „Bylo jasné, že podpora bude klesat s tím, jak budou narůstat počty mrtvých civilistů a jak se bude humanitární situace v Gaze zhoršovat,“ hodnotí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově v Praze Irena Kalhousová.

Čtěte také

Civilním obětem se vyvarovat nedá. Izrael se přesto dopouští válečných zločinů, myslí si analytik Záhora

„Na druhé straně Izrael zatím z deklarovaného cíle, to znamená zničit Hamás, neustoupil a vojenská operace bude pokračovat.“

Mezinárodní podpora je ale stále nejednotná. Evropské státy mají v oblasti nepatrný vliv a ne všechny jsou za jedno s Izraelem.

„Izraelci mají dlouhodobě pocit, že Západ, natož Východ, jim nerozumí a že nemá smysl se na něj příliš ohlížet, protože žádná z těch zemí reálně Izraeli nepomůže, pokud to bude potřebovat,“ myslí si komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.

„Pro Izraelce je klíčové, co si myslí Američané. Od Spojených států dostávají Izraelci poměrně značné množství munice, což je docela důležité pro takto intenzivní válku.“

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Jak svět reaguje na konflikt Izraele a Hamásu

Podpora USA ale začíná také stagnovat. „Důvod je vnitropolitický. Ukázalo se, že zejména u voličů Demokratické strany je americká podpora kvůli izraelské politice nepopulární. Projevuje se to zejména u mladé generace, progresivní levice,“ vysvětluje Fingerland. „Krátce před prezidentskými a kongresovými volbami to hraje docela velkou roli.“

Volební preference ovlivňují podporu Izraeli i v evropských státech osídlených velkými muslimskými menšinami. „Hraje to roli zejména pokud se jedná o druhé a třetí generace. Pro politiky je samozřejmě těžké nezohledňovat to, co může ovlivňovat volební výsledky, kterým se musí podvolovat minimálně co čtyři nebo pět let,“ podotýká vedoucí Centra bezpečnostních studií na Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.

Neexistuje dobré řešení

Společenské nálady v západních zemích Izraeli příliš nepřejí. „Myslím, že Izrael nevyhraje veřejné mínění na Západě, protože už se dávno obrátilo proti němu. Minimálně progresivní levice, velmi často reprezentovaná intelektuály, už se dávno identifikuje s palestinským příběhem mnohem víc než s izraelským,“ analyzuje Kalhousová.

Čtěte také

Nelze očekávat jiné řešení než násilí. Izrael vznikl v prostředí, kde je naprosto nechtěný, říká poradce Kartous

Pomoct by snad mohla jenom mírová jednání ústící ve vznik palestinského státu. Ta budou ovšem velmi náročná, pokud k nim vůbec dojde.

„V tomto konfliktu nejsou žádná dobrá řešení, ale jen špatná nebo ještě horší. Ideální by bylo dvoustátní řešení, o tom není pochyb. Klíčové bude, jak daleko zajde stávající izraelská operace a jak hluboké budou příkopy do budoucna,“ myslí si Bureš.

„Asi největší problém, jak z hlediska Izraele, tak Palestinců, je, že žádná realizovatelná alternativa než to, co tam vidíme teď a co jsme v různých obměnách viděli v minulosti, není.“

Pro úspěšnou realizaci dvoustátního řešení by byla na obou stranách potřebná nová politická reprezentace ochotná a schopná překonat nepřátelství, traumata a radikální smýšlení. Nezbytná by byla rovněž mezinárodní pomoc.

Čtěte také

Jednostátní řešení absolutně nedává smysl z pohledu Izraele ani Palestinců. Je zapotřebí se dohodnout, domnívá se politolog Weiss

„Bude potřeba, aby to všechno zahrnovalo Egypt, který je klíčovým hráčem v kontaktu s Gazou. Bude to vyžadovat také spolupráci zemí, jako je Saúdská Arábie, která může vyvíjet obrovský tlak na Katar, který financoval Hamás,“ vyjmenovává Fingerland. „Teď to nikdo neříká, ale do budoucna si to s Katarem vyřeší, protože jsou neradi, když jsou v oblasti přítomny zdroje nestability.“

Spolupráce s arabskými zeměmi přináší naději do budoucna. „Arabské země se už ztotožnily s tím, že Izrael bude existovat a že bude lepší s ním, ať už otevřeně, nebo méně otevřeně, spolupracovat. A to by mohlo pomoct i izraelsko-palestinskému konfliktu,“ odhaduje Kalhousová.

Více podrobností o politické krizi v Izraeli, nejednotnosti požadavků Palestinců a možnostech poválečného uspořádání si můžete poslechnout ze záznamu celé diskuse. Moderuje Petr Schwarz.