Hamás si přeje naprosté zastavení bojů, Izrael ale s vojenskou operací ještě neskončil, popisuje jednání analytička Kalhousová
Izraelská armáda odhalila zatím největší tunel vybudovaný hnutím Hamás. Ústí nedaleko izraelské hranice a je dost široký na to, aby jím projelo menší auto. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dál trvá na tom, že cílem operace je úplné zničení Hamásu, mezi Izraelci ale roste napětí.
„Dva cíle, které Izrael od začátku deklaroval, to znamená zničit Hamás a dostat zpět izraelská rukojmí, jsou čím dál tím více v rozporu,“ říká Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Ačkoliv ve společnosti rezonuje požadavek na osvobození rukojmích, nepřejí si Izraelci zastavení bojů. „Izraelci zažili, čeho je Hamás schopen,“ popisuje. „A Hamás netvrdí, že změní svůj pohled na věc, a naprosto otevřeně říká, že útok zopakuje v momentě, kdy toho bude schopen.“
Ukončení operace, alespoň dočasně, naopak požaduje Hamás a podmiňuje jím propouštění dalších rukojmí. „Jednání byla obnovena už před několika dny, ale zatím se požadavky obou stran dost liší. Hamás si tentokrát přeje naprosté zastavení bojů, což je pro Izrael nepřijatelné,“ vysvětluje Kalhousová.
Klíčová spolupráce s USA
Proti izraelské vojenské operaci se vymezují i jeho spojenci na poli mezinárodní politiky. „Američané se snaží Izrael upozornit na to, že způsob odvety od Izraele odrazuje podporu a že takto nemůže pokračovat dál několik měsíců a očekávat, že to mezinárodní společenství přijme,“ přibližuje situaci Jiří Pondělíček z Katedry severoamerických studií Univerzity Karlovy.
Schvalování balíčku pomoci Izraeli navíc ovlivňuje nevole Kongresu vojensky nadále podporovat i Ukrajinu. Problematická pro Američany nejspíše budou i jednání o poválečném uspořádání regionu.
Čtěte také
„Bílý dům pořád oficiálně trvá na dvoustátním řešení, což samozřejmě nebude okamžité, to je na další roky,“ analyzuje Pondělíček. Naopak Izrael navrhuje možnost sdílené mezinárodní správy, na níž by se ovšem sám podílel. Američané ale Izrael varují před uzurpováním moci, které by narušilo vyjednávání i stabilitu regionu.
„Strategicky je potřeba říct, že podpora ze strany USA je pro Izrael klíčová. Takže jestli se Izrael až tolik nezabývá tím, co se říká v evropských zemích, tak Amerika je úplně jiná váhová kategorie,“ uzavírá Kalhousová. „To, co zaznívá z Bílého domu, berou Izraelci v potaz.“
Více podrobností o výměnách rukojmí, izraelsko-americké spolupráci i požadavcích Hamásu na příměří si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Gita Zbavitelová: USA nutí Izrael k větší vojenské zdrženlivosti
Izraelská armáda pokračuje v pozemní operaci, kterou přerušilo sedmidenní příměří. Než ho Hamás porušil, Izrael získal zpět celkem 105 rukojmích, většinou žen a dětí.
-
Přímá linka na Hamás. Proč se příměří peče zrovna v Kataru a co z toho šejci mají
Malá země, velká vyjednávání. Katar jako diplomatický pupek Blízkého východu. Proč chtějí být šejci prostředníky mezi Izraelem a Hamásem?
-
Elektřina, komunikační sítě i koleje. Našli jsme největší tunel Hamásu, hlásí izraelská armáda
Tunel vyhloubený 50 metrů pod zemí dosahuje na výšku i šířku tří metrů. Bojovníci Hamásu jím tak mohli cestovat až na sever města Gaza, které bylo dříve sídlem vlády Hamásu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.