Zaplavení tunelů pod Gazou způsobí kontaminaci pitné vody, varuje antropolog Abu Ghosh

25. prosinec 2023

Palestinci v Pásmu Gazy trpí nedostatkem vody, potravin i lékařské péče. Kromě toho jsou vystaveni útokům izraelské armády, která bojuje proti radikálnímu hnutí Hamás. „Humanitární krize dostává novou dimenzi, protože izraelská armáda hodlá zatopit tunely pod Gazou a hodlá k tomu použít mořskou vodu,“ upozorňuje Yassar Abu Ghosh, kulturní antropolog palestinského původu z Fakulty humanitních studií UK.

Poukazuje přitom na riziko kontaminace pitné vody a její nedostatek, přičemž problém s dostupností pitné vody je v Gaze dlouhodobý a voda ve studních je často poměrně slaná.

Čtěte také

„Izrael se inspiroval tím, co v boji proti bojovníkům z Hamásu provedl Egypt, který využil kanalizaci. Dnes proto víme, jaký efekt tato strategie má,“ podotýká s tím, že Pásmo Gazy je závislé na dodávkách pitné vody z Izraele, které jsou ale mnohdy přerušené v důsledku bombardování.

Palestinci prý musí v získávání vody improvizovat a zároveň hledat bezpečná útočiště, mimo jiné i v podzemních tunelech. „Gaza je podtunelovaná celá a historicky za tím není jen Hamás, který z toho učinil klíčovou strategii. Tunely měly i hospodářský význam, během blokády umožňovaly transfer zboží,“ vysvětluje s tím, že obyvatelé regionu taktiku tunelů využívali už proti Alexandru Makedonskému nebo Napoleonovi.

Cesta k neštěstí

Výzvu k humanitárnímu příměří schválilo Valné shromáždění OSN, proti spolu s Izraelem hlasovalo jen několik zemí včetně Spojených států nebo Česka. Kritikům vadí, že v rezoluci nebyl útok Hamásu ze 7. října nazván teroristickým činem.

Abu Ghosh se ale domnívá, že v tomto ohledu by bylo možné dojednat úpravu textu rezoluce, pokud by byla vyvinuta dostatečná iniciativa. Arabské země zároveň nechtějí přijmout další palestinské uprchlíky s odůvodněním, že nechtějí Izraeli ulehčit jeho snahu etnicky vyčistit Gazu.

Čtěte také

Ve všech arabských státech dnes prý žije přes milion palestinských uprchlíků, další Palestinici pak žijí v Evropě, kde se dnes konají velké propalestinské demonstrace.

„Jsou zároveň protiizraelské, ale ne ve smyslu úsilí Izrael zlikvidovat. Jedné takové jsem se zúčastnil v Londýně v roce 2004, kdy tam bylo čtvrt milionu lidí. Mají dlouhou tradici a budou se konat do doby, dokud bude Izrael jednat v rozporu s mezinárodním právem: okupovat území Palestiny, rozšiřovat osady a používat jiné právo na svém území a pro Palestince,“ tvrdí.

Počátek konfliktu a důvod, proč se ho stále nedaří vyřešit, vidí v samotném způsobu vzniku státu Izrael – došlo k tomu z vůle několika málo států a proti vůli těch arabských. A zatímco v Gaze trvá blokáda, na Západním břehu Jordánu panuje vojenská správa, přičemž Palestinská autonomie je spíše loutková a omezeně spravuje jen asi pětinu území.

„Musí existovat politické uspořádání, které uspokojí obě strany. To je alfa a omega. Přestat v to doufat je cesta k neštěstí,“ konstatuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Šárka Fenyková. (repríza)

autoři: Šárka Fenyková , ert
Spustit audio

Související