Landovský: Rusko změnilo svou taktiku a je třeba o tom spojence informovat. Rada NATO-Ukrajina je pro to ideální platformou

10. leden 2024

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba si od středečního jednání Rady NATO-Ukrajina slibuje jasné závazky týkající se ukrajinské protivzdušné obrany, a to tak, aby Ukrajina byla schopna odrážet zničující ruské vzdušné útoky. Kuleba to řekl v rozhovoru pro Politico. Dnešní jednání se svolává na žádost Kyjeva právě po poslední vlně ruských útoků. Schůzky se zúčastní také stálý velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský (ČSSD).

Podle jeho slov NATO jako organizace na Ukrajinu neposílá zbraně ani smrtící systémy. „Všichni členové jsou však součástí koordinační skupiny pro pomoc Ukrajině a budou reagovat na novou situaci, kterou v konfliktu zažíváme,“ dodává.

Posílení protivzdušné obrany

Landovský se domnívá, že se po dnešním jednání, ač s časovým odstupem, Ukrajina dočká jasných závazků týkajících se protivzdušné obrany. „Počkáme, jaké budou představy Ukrajiny. Podstatné je, že Rusko změnilo svou taktiku a je potřeba o tom spojence informovat, přičemž Rada NATO-Ukrajina je ideální platformou pro přenesení této informace – je to pracovní jednání na úrovni velvyslanců,“ říká.

Čtěte také

„Zúčastní se můj ukrajinský protějšek a proběhne brífink od generála Oleščuka, který velí vzdušným silám Ukrajiny. Co je nové, je, že Rusko spoří rakety na velké útoky a dosahuje lepších výsledků z hlediska propustnosti ukrajinské protivzdušné obrany, načež je třeba reagovat, posílit a jinak načasovat dodávky,“ míní.

„První věcí jsou zvýšené dodávky dronů, které nebývají úspěšné. Přitom napadání ukrajinského území ale zasytí, saturují totiž protivzdušnou obranu, kde se jedná o oblast radarů, kinetických prostředků, jako jsou kanony a kulomety na ničení jednodušších cílů.“

Dodává, že Rusko zároveň navyšuje počet balistických raket a střel s plochou dráhou letu, na které je podle něj třeba reagovat sofistikovanější technikou. „Bavíme se o systémech, které jsou velmi drahé, což je další segment, který je třeba navýšit.“

„Je potřeba také předpokládat, kdy by mohlo dojít k dalšímu ruskému útoku a na kolik útoků ještě stačí ruská výroba, kterou země posílila. Dále je nutné diskutovat o kalendáři dodávek a promítnout do nich novou situaci,“ vysvětluje velvyslanec.

Vojenská pomoc od Česka

Čtěte také

Podle Landovského již Česko většinu svých systémů z dob Varšavské smlouvy Ukrajině poskytlo. „Existují mezinárodní konsorcia nebo uskupení. Česko se účastní třeba toho, které se týká implementace letadel F-16 do ukrajinských vzdušných sil – a i tyto prostředky se dají použít proti pomalu letícím systémům, jako jsou střely s plochou dráhou letu nebo drony,“ říká.

„Ta pozornost k dění na Ukrajině se samozřejmě tříští, horkých míst na světové mapě je více. Pro Evropu je však válka na Ukrajině tím, co nejvíce ovlivní bezpečnost na další období a Rusko ji vnímá jako konflikt se Západem a se Severoatlantickou aliancí, přičemž jakékoliv pozitivní výsledky konfliktu promítne do svých dalších, asertivnějších kroků,“ dodává.

Více podrobností si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , vsvo
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.