Ukrajina se musí připravit i na jiné varianty než vítězství, říká generál. Každá další možnost je cesta do propasti, oponuje poslanec
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém novoročním projevu slíbil, že v roce 2024 Ukrajina vyrobí výrazně větší množství zbraní. Už loňský rok přitom měl být rokem ukrajinské protiofenzivy. Ta se ale nezdařila. V jaké fázi války jsme? A měl by si Západ a Ukrajina připustit i jiné varianty ukončení bojů, než je porážka Ruska a vyhnání agresora z okupovaných území?
„Ukrajina musí učinit rozhodnutí, která budou důležitá ve vztahu k reorganizaci armády, a připravit se na to, že pomoc, která byla přislíbena ze Západu, nebude v takovém rozsahu, jak bylo původně diskutováno,“ říká bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky z CEVRO Institutu Jiří Šedivý.
„Ukrajina by měla být připravená nejenom na úplné vítězství, ale i na jiné varianty.“
Čtěte také
„Na druhou stranu musíme podporovat Ukrajinu v její obraně, respektive obnovení svrchovanosti. Podle mého názoru je to jediná možná cesta k narovnání stavu, protože každá další je cesta do propasti,“ připomíná předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček z ODS.
„Je to ukázka toho, že předpoklad, že Západ je slabý, by se mohl potvrdit.“
Podpora je důležitá nejen mezinárodně, ale i v rámci domácího veřejného mínění, které ale postupně slábne. „Ukrajinci někdy až příliš optimisticky prezentovali, co očekávají od protiofenzivy v letním období minulého roku, a mimo jiné už se projevují určité negativní hlasy z ukrajinské společnosti, protože lidé vidí, že se nenaplnilo to, co bylo slibováno,“ popisuje Šedivý.
Politické proklamace
Zklamání vyvolává například fakt, že se Ukrajině nedaří útočit hlouběji na ruské území. „Ukrajinská strana velmi výjimečně postupuje prostřednictvím útoku dronů do ruského zázemí. Vzhledem k tomu, jak silná je protivzdušná obrana, byla rovněž znemožněna činnost letectva,“ vysvětluje Žáček. „To je jeden z faktorů, proč ukrajinské síly neprorazily tak daleko, jak si představovaly.“
Čtěte také
Ukrajince také limituje jejich zaměření na krymský poloostrov. „Osvobodit Ukrajinu neznamená jenom osvobodit Krym. A nemusí být osvobozen jako první, může být třeba třetí v pořadí, ale musí být do vojenského plánování vložena realita,“ kritizuje Šedivý. „Jak se do ní začne příliš vkládat politická představa, tak se vojenská rozhodnutí deformují.“
Politické proklamace ale válku provázejí od samotného počátku. „Vezměme si, jaké byly politické červené linie od začátku konfliktu. Říkalo se, že pokud se použijí některé typy zbraní, nebo se bude útočit na ruské území, tak Putin vyhrožoval jadernými zbraněmi. Nic takového se nenaplnilo a my posouváme tu pomoc Ukrajině dále,“ rekapituluje Žáček.
„Dneska je velké volání po tom, aby byly ukrajinské zdroje posíleny o zbraně delšího doletu, aby jimi mohli odpovědět na to, jak Rusko útočí na většinou civilní cíle,“ dodává.
Čtěte také
Jednání ale zpravidla reagují na ukrajinské požadavky se zpožděním. „Ukrajina je v tomto boji slabší, a proto politické diskuse o její podpoře nemůžou být jenom politické a realizace se musí výrazně zrychlit,“ apeluje Šedivý. „Všechno trvá strašně dlouho a to Ukrajince znevýhodňuje. Na protiofenzivu měli být připraveni nejpozději na jaře minulého roku. A to se nestalo.“
Tempo jednání je ovlivněno uspořádáním společenství. „Máme plnou svobodu, musíme si všechno vydiskutovat a to má dopad i na zpožďování, obranný průmysl i dodávky,“ obhajuje Žáček.
Zastavení palby bez konečného řešení
Kromě nedostatku vybavení má Ukrajina ještě výrazné personální problémy. „Ukrajinci mají skutečně velké problémy doplnit armádu, protože ve společnosti se zvýšil odpor k nástupu do armády na základě mobilizačních příkazů,“ konstatuje Šedivý. „Pokud se do ukrajinské armády nepodaří nabrat nebo zmobilizovat dalších 300 až 500 tisíc vojáků, tak se patová situace může stát realitou.“
To by pro Ukrajinu znamenalo přijmout mírová jednání a ukončit konflikt ve prospěch Ruska. Takové řešení už se v současnosti diskutuje mezi diplomaty některých zemí jako možná varianta vyústění konfliktu.
Čtěte také
„De facto to znamená zastavení palby podle nějakých zásad, které ovšem nejsou mírovou dohodou ani konečným řešením. Kdokoliv je může porušit,“ avizuje Šedivý. „Je to scénář, který je možný, ale je nejméně výhodný pro Ukrajinu a pro nás jako pro západní společenství, ale zato výhodný pro Rusko.“
Jediným způsobem, jak se mu vyhnout, je nadále vojensky podporovat Ukrajinu. „Přiznejme si, že zatím finanční a materiální podporu táhly většinou Spojené státy. Je nejen v ukrajinském zájmů, ale i v našem, abychom v reakci na americké vnitropolitické problémy rychle přesunuli podporu do Evropské unie,“ uzavírá Žáček. „Evropa v tom nemůže Ukrajinu nechat, musíme ji podporovat i nadále.“
Více podrobností o diskutovaných variantách konce války, důvěře Ukrajinců v představitele státu nebo problémech materiálních dodávek na frontu si můžete poslechnout v záznamu celé debaty. Moderuje Karolína Koubová.
Související
-
Pokud Ukrajina vyrobí dost dronů, může Rusku účinně narušovat vzdušný prostor, soudí generál Mičánek
Ukrajina má za sebou hořký začátek roku. Zahájila ho státním smutkem za oběti rozsáhlých ruských útoků, na které vzápětí odpovídala údery na Bělgorod.
-
Pro Ukrajinu je Krym klíčový. Jeho případné dobytí přináší víc otázek než odpovědí, uvažuje analytik
Jeden z předních poradců prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak řekl, že Ukrajina bude stupňovat útoky na Krym, protože je pro ně zásadní k vítězství.
-
Jiří Leschtina: Porážka Ukrajiny i vynucený mír by nám pustily žilou víc, než si umíme představit
Úvahy o tom, že prohra Ukrajiny s Ruskem nebo uzavření příměří za současného stavu by byly pro Západ dražší, než pokračování podpory Ukrajiny, slýcháváme již delší dobu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.