Válka liberalizuje ukrajinskou společnost. Chtějí být evropskou zemí, míní unijní velvyslankyně Mathernová

Ukrajina by podle ní mohla do Unie skutečně vstoupit v roce 2030, nejprve ale musí přijmout velké množství legislativy a dobudovat instituce.

„Jsou zde politická kritéria, že jde o fungující demokracii a právní stát, také v oblasti boje proti korupci musí ještě víc pokročit, a vedle toho jsou i ekonomická a institucionální kritéria,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Martin Fendrych: Ukrajina patří do Evropské unie víc než vyděrač Orbán

Otázkou také je, zda v momentě vstupu bude Ukrajina kontrolovat celé své území, případně jestli dosáhne úplného vítězství ve válce s Ruskem, anebo bude muset uzavřít kompromis.

„Je řada neznámých faktorů, ale vše směřuje ke vstupu Ukrajiny, protože evropští lídři si uvědomují, že je pro Evropu výhodnější mít Ukrajinu jako demokratickou a prosperující členskou zemi. A myslím, že se zhoršující se geopolitickou situací si to uvědomují víc a víc,“ dodává diplomatka.

Hodnoty se mění

Ukrajina už loni od Unie obdržela sedm konkrétních podmínek pro zahájení přístupových rozhovorů, mimo jiné třeba zákon omezující oligarchii, opatření pro boj proti praní špinavých peněz a proti korupci.

Čtěte také

Ukrajina intenzivně pracuje na protikorupčním systému. Už nedělají reformy jen proto, že na nich trvá Brusel, chválí Jourová

„Po pádu komunismu vládl na Ukrajině 20 let oligarchický systém, což za vlády exprezidenta Viktora Janukovyče vyústilo v revoluci mladých proti tomuto korupčnímu systému a za prozápadní orientaci země. Korupce postupně ubývá díky tlaku různých občanských aktivit i ze strany donorů a mezinárodních institucí,“ popisuje.

Kvůli korupci jsou dnes stíhány i mnozí vysoce postavení činitelé včetně poslanců nebo šéfa nejvyššího soudu. Ukázkou toho, že se boj proti korupci daří, je prý bankovnictví, které perfektně funguje i v dobách války.

Čtěte také

Ivan Štern: Uprchlíci jako možné riziko rozpadu Evropské unie

„Ukazuje se, že když uzavřete korupční kohoutky, tak korupce ubývá. Je jí rozhodně méně než v minulosti, ale nelze v tom polevit a bude to trvat generace. Korupce existuje i v unijních zemích, ale musí to přestat být systémové,“ podotýká.

Mathernová se domnívá, že válka mění ukrajinskou společnost, která se stává liberálnější, pokud jde o vztah k menšinám či LGBT komunitě nebo k problematice domácího násilí. „U lidí se proměnily hodnoty. Na prvním místě je trápí válka, ale hned na druhém je korupce. To před válkou nebylo. Dnes bojují za svou zemi a chtějí, aby to byla evropská země,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus Jany Karasové.