Vůbec si nejsem jistý, jestli Ukrajina do Unie někdy vstoupí. Hned po válce se vynoří mnoho otázek, myslí si právník Šlosarčík

Čtěte také

Vstup Ukrajiny do EU je důležitý, ale odpracujeme si ho všichni, tvrdí europoslanec Knotek z ANO

Právník a profesor z Katedry evropských studií FSV UK Šlosarčík, který se specializuje na EU a její právo, zdůrazňuje, že tak se zájmy Ukrajiny nemusejí potkat s jednomyslným zájmem všech zemí EU. „Nejsem si ani jistý, jestli Ukrajina do EU vůbec vstoupí,“ dodává.

Šlosarčík připomíná, že za poslední desítky let vstoupilo do Unie pouze Chorvatsko a jediné, co se rozšiřuje, je seznam kandidátských zemí. „Nevstoupily ani bezproblémové malé země, které by EU byla schopna absorbovat poměrně snadno.“

Mezi specifické sektorové zájmy pak podle právníka patří hlavně ukrajinské zemědělství. „Jsou tu i jiné věci – například v těžkém průmyslu můžeme narazit na otázku environmentálních standardů, tedy jak je Ukrajina schopna absorbovat Green Deal.“

„Každý stát si legitimně hájí vlastní zájmy, takže ta případná přístupová smlouva nejenže musí být podepsána Ukrajinou a všemi 27 státy EU, ale ještě musí projít ratifikací v jejich parlamentech, někde i v referendech. Takže je otázka, jak se zachovají voliči,“ připomíná Šlosarčík.

Musí být i politická vůle

Vstup do EU je navíc kombinací dvou věcí: jakéhosi technického cvičení, což je plnění různých podmínek a implementace evropských pravidel. „Ale druhá věc je, že se to musí setkat s tím okamžikem, oknem, kdy je politická vůle.“

Čtěte také

Lída Rakušanová: Pocitově je Ukrajina v EU i v NATO už dávno. Není jí to ale moc platné

„Může to ale úplně zablokovat to, že se Ukrajina stane předmětem kolizní debaty mezi starými a novými státy EU, tedy uvnitř EU. Už teď existují obavy a pochybnosti o otázce veta, jednomyslnosti.“

„Například v zahraniční politice se EU rozhoduje jednomyslně, respektive v té tvrdé zahraniční politice. A za dnešních pravidel, už v okamžiku, kdy by Ukrajina vstoupila a měla právo veta i nad zahraničními politickými rozhodnutími, tak by se i zahraniční politika Unie stala dost odlišnou. Protože jsou některé červené body, u kterých Ukrajinci v životě neřeknou, že to je něco, co jsou ochotni akceptovat,“ popisuje právník.

„Už dnes se z iniciativy Evropské komise a některých starých členských států otevírá otázka reformy smluv. Viděli jsme to na konferenci o budoucnosti Evropy, u hodně záležitostí zahraniční politiky a nejen tam se uvažuje o nahrazení veta rozhodnutím kvalifikované většiny. Ale to se nám, Polsku ani Maďarsku moc nelíbí a říkáme, že to je trošku moc,“ naznačuje obavy, které souvisejí s možných přehlasováním.

Čtěte také

Jourová: Ukrajina by se měla přiblížit ke členství v EU. Na reformách pracovala už před válkou

Takže podle právníka hrozí reálný rozkol mezi starými a novými členskými zeměmi. A ti staří také mohou začít říkat, že se o vstupu Ukrajiny začne mluvit až ve chvíli, kdy dojde k reformě Unie. „To může vést k tomu, že se v EU vnitřně zablokuje rozhodování a Ukrajina přijde zkrátka,“ dodává.

„Unie je postavena na pravidlech, na sdílených hodnotách a politické kultuře. Myslím, že už nepochybně v Bruselu, Paříži, Berlíně, a doufám, že i v Praze, probíhá intenzivní politické uvažování, jak z toho problému ven,“ naznačuje Ivo Šlosarčík.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. Poslechněte si víc, třeba to, proč se EU podílí na vyzbrojování Ukrajiny míň než Spojené státy.