Jiří Leschtina: Evropští bankéři dusí zbrojaře. A pošilhávají po zlatých časech s Putinem
Už samotné zjištění, že po téměř dvou letech ruské invaze na Ukrajinu není schopna Evropská unie dodávat napadené zemi dostatek munice a zbraní potřebných pro vyhnání okupantů, je alarmujícím sdělením. Zcela absurdně pak působí stížnosti zbrojařských podniků, že jim banky nechtějí půjčovat peníze na zvýšení a modernizaci výrobních kapacit.
A jak zdůvodňují svůj postoj? Za situace, kdy ruský průmysl na Putinův rozkaz přepnul na válečnou ekonomiku, ohánějí se vlastníci řady evropských bank vnitřními pravidly a etickými kodexy, které jim brání financovat výrobu zbraní a munice. Což pro zbrojařské firmy včetně těch českých znamená nejen zapeklité cesty k úvěrům, ale někdy i k získání běžného účtu pro obchodování se zbraněmi.
Čtěte také
Není bez zajímavosti, že u nás odmítají financovat zbrojní výrobu hlavně velké banky se zahraničními majiteli. Například Československá obchodní banka, kterou vlastní belgická KBC Bank, upustila od úvěrů na výrobu zbraní už v roce 2005 a do dneška na tom nic nezměnila. Podobně striktní přístup má UniCredit Bank, která je v italských rukou. Nebo také Česká spořitelna, ovládaná rakouskou skupinou Erste Bank.
Naproti tomu útočištěm pro zbrojařské firmy je ryze česká banka MONETA Money Bank, zaměřující se na podporu Ukrajiny, ale také Česká exportní banka, kterou vlastní stát přes ministerstva.
Časy, které jsou pryč
Pokud se evropské banky při odmítání půjček na výrobu munice a zbraní pro Ukrajinu ohánějí vnitřními pravidly a etickými kodexy, především to zavání demagogií i alibismem. Pokud by něco mělo být pro vlastníky bank opěrným bodem, tak je to Kodex o obchodu se zbraněmi, který Evropská rada přijala v roce 1998.
Čtěte také
V něm členské státy EU vyjadřují odhodlání bránit vývozu jakéhokoliv zbrojního vybavení, které by mohlo být použito k represi, nelidskému zacházení, agresivnímu útoku na jinou zemi, prosazování územního nároku pomocí síly nebo k destabilizaci nějakého regionu. Toho všeho se dopouští ruský agresor na Ukrajině, která mu čelí v souladu s právem na vlastní obranu. O čem tady chtějí bankéři ještě diskutovat?
Nelze se ubránit dojmu, že tady nejde o etiku. Ale o vyšinuté představy části bankovní elity, že je v zájmu jejich byznysu, aby válka rychle skončila za cenu potupného míru pro Ukrajinu. A že je možný návrat k výnosné spolupráci s Ruskem založené na levných surovinách, kdy banky financovaly rozvoj ruského průmyslu a vydělávaly astronomické sumy na službách ruským oligarchům.
Řada majitelů bankovních domů tak pošilhává po časech, které jsou nenávratně pryč. A nedochází jim nastupující realita: že Západ a především Evropu čeká dlouhodobý boj s Putinovým gangsterským režimem, prahnoucím po obnovení své koloniální říše.
A jak trefně poznamenal v Deníku N zahraničně-politický analytik Vladimír Votápek, „dnes stojíme tváří tvář kremelské agresi s chabým zbrojním průmyslem, vyprázdněnými zbrojními a muničními sklady“.
Vůbec základním předpokladem vítězství nad nesmiřitelným nepřítelem je tedy neodkladné posílení válečných kapacit Evropské unie. Teď jde o to, jak rychle a zda vůbec o tom politici a generálové přesvědčí kapitány bankovního sektoru, který představuje pro zbrojní průmysl nepostradatelný krevní oběh.
Autor je publicista
Vyjádření České spořitelny, a.s.:
Česká spořitelna patří k hlavním financujícím bankám špiček českého zbrojního průmyslu a klientům z řad největších českých zbrojních firem vycházíme maximálně vstříc, a to i v případě zbrojních zakázek, směřujících na Ukrajinu, jakkoli tyto zakázky samozřejmě pečlivě posuzujeme, aby se námi financovaný zbrojní materiál neocitl např. v rukou ruské armády nebo jiných teroristických skupin.
Filip Hrubý
Head of External Communications a mluvčí České spořitelny
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
