Babiš udělal cimrmanovský úkrok stranou, střet zájmů je kolosální, tvrdí Ondráčka

18. prosinec 2018

Výzva eurokomisaře pro rozpočet Günthera Oettingera adresovaná premiérovi Andreji Babišovi (ANO) má první konkrétní dopad. Předseda vlády se už nebude účastnit jednání Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Je to dostatečné řešení?

„Ani náhodou. Je to takový cimrmanovský úkrok stranou. Střet zájmů je kolosální a řešení musí být adekvátní. Tím, že odstoupíte z poradního orgánu vlády, který nic nerozhoduje, se nic neřeší,“ upozorňuje ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Jan Vávra: Když nejsme schopni řešit své problémy

Andrej Babiš

Je zajímavé, jak dlouho Andrej Babiš i všichni bojovníci za naši národní suverenitu mlčí tváří v tvář tak bezprecedentnímu zasahování EU do našeho suverénního práva odklánět miliardy, které nám posílají z Bruselu, kam my sami uznáme za vhodné.

Podstatné prý je, že Evropská komise provede audity čerpání dotací pro Agrofert, které jsou nyní pozastavené. „Finální verdikt přijde až po auditech. Pokud by ale Komise úplně otočila, bylo by to velmi překvapivé. Její právní služba jasně vyložila, že tam střet zájmů vidí, a Evropský parlament svou rezolucí dal najevo jasnou vůli kauzu vyřešit,“ doplňuje.

„Představte si, že premiér jede na Evropskou radu, kde spolurozhoduje o rozpočtu a kolik se alokuje na zemědělství. Nepochybně při tom může myslet na Agrofert. V tom je ten střet zájmů. I kdyby to náhodou neudělal, tak teoretická možnost tam je. Je absurdní, když se to staví do pozice, že finanční zájem Agrofertu rovná se zájem České republiky,“ zdůrazňuje Ondráčka.

Je velmi nepříjemné, když se na evropské úrovni a ve světových médiích řeší, jestli se tady zneužívají evropské peníze. Ale problém je primárně premiéra a firmy, kterou ovládá. Česká republika je spíš rukojmí.
David Ondráčka

Připomíná, že Babiš se rozhodl vyhovět českému zákonu o střetu zájmů prostřednictvím svěřenských fondů, i tak ale podle názoru Transparency International zůstal ovládající osobou vůči Agrofertu, takže se ho zbavil jen naoko. Jak by tedy měl střet zájmů vyřešit?

„Má jen tři varianty. Buď Agrofert prodat někomu, s kým není vůbec spřízněn, nebo úplně přestat pobírat evropské i národní dotace. Anebo nebýt v politice. U ostatních řešení střet zájmů nezmizí,“ domnívá se Ondráčka.

Komise jedná teatrálně

„Babiš není jediný, kdo dal majetek do svěřenských fondů. Donald Trump to udělal stejným způsobem a nikdo mu nevyčítá, že by zákony ovlivňoval ve svůj prospěch. Je to určitý model řešení pro velkého vlastníka, který se dostane do významné funkce,“ reaguje europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM).

Babiš se těžko může zdržet rozhodování o dotacích, Agrofert by měl postavit do ofsajdu, říká Telička

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička zvolený za hnutí ANO

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger doporučil českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) tři způsoby, jak by se mohl zbavit střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert. Buď má zpřetrhat své i rodinné vazby na holding, nebo zajistit, aby Agrofert přestal přijímat evropské dotace, případně se zdržet účasti na některých rozhodnutích.

Odstoupení z vládní rady je podle něj krok správným směrem, premiér se tak snaží eliminovat pochybnosti. Stále prý totiž není jasné, zda skutečně je ve střetu zájmů, protože příslušná unijní legislativa dosud není dostatečně vyložena a Komise o ní s členskými státy nadále diskutuje.

„Teď je otázka – a je naprosto správné, že se to Komise snaží vyřešit, byť trošičku teatrálně – jakým způsobem střet zájmů eliminovat. Komisař Oettinger, který k nám chodí na výbor, se snaží specifikovat, jak opatření vykládat,“ přibližuje.

Andrej Babiš je největším příjemcem dotací ve střední Evropě. Agrofert je (v regionu) velký podnik a z hlediska Komise vynikající případ jak dovyložit, co bylo v srpnu přijato.
Jaromír Kohlíček

Mohla by tedy Komise otočit a usoudit, že Babiš ve střetu zájmů není? „Takhle velký úřad se nikdy nemýlí. Každopádně se budou snažit něco najít,“ myslí si Kohlíček, který věc dává do souvislosti s rezolucemi europarlamentu kritizujícími dění v Polsku a Maďarsku.

Důvodem prý je to, že státy visegrádské čtyřky nechtějí akceptovat některé věci, které jim „předepisují větší partneři“. „Jsme stát druhého řádu. Proto se Evropský parlament odmítl bavit o sociálních nepokojích ve Francii, ale řeší kauzu v Čechách,“ tvrdí europoslanec.

autoři: Veronika Sedláčková , ert

Související