Archiv Plus: Charta 77 na vlnách Svobodné Evropy

6. leden 2017

Podpis, perzekuce, výslech, zatčení, proces, uvěznění, rozhovor a vzpomínka – to vše lze najít v souvislosti s Chartou 77 v dochovaném fragmentu archivu rozhlasové stanice Svobodná Evropa...

Málo známé jsou například vzpomínky básníka a překladatele Jana Vladislava na počátky Charty 77, které pocházejí z roku 1987 – načteny byly tehdy redaktory Svobodné Evropy a my jsme z nich vybrali dvě krátké ukázky.

Svobodná Evropa také upozorňovala na perzekuci signatářů Charty 77 a samozřejmě i dalších postižených, například představitelů Jazzové sekce. Podle možností poukazovali i na ty méně známé, pro které šlo často o jedinou formu publicity, protože pro „běžné“ západní sdělovací prostředky byla perzekuce neznámého signatáře okrajovým a v zásadě nezajímavým tématem.

K tomu se váže i čtení z tehdejšího samizdatového tisku – i takovéto příspěvky jsme zařadili, stejně jako citace z dokumentů Charty 77 i Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, což byla další nezávislá iniciativa založená některými chartisty.

Velmi zajímavá – a možno říci unikátní – je pak rozhlasová dramatizace procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v roce 1979, vytvořená na základě soudních protokolů zhruba o rok později.

V podání redaktorů a spolupracovníků Svobodné Evropy zde vedle představitelů totalitní justice a neslaných – nemastných obhájců, jejichž možnosti byly prakticky nulové, zaznívají autentická slova Václava Havla, Dany Němcové, Petra Uhla, Václava Bendy a dalších souzených a odsouzených. Jako ukázku jsme z této dramatizace vybrali závěrečné slovo novinářky Otky Bednářové.

Otka Bednářová - první den po propuštění z vězení

Zhruba od poloviny osmdesátých let začali signatáři Charty 77 poskytovat Svobodné Evropě přímé telefonické rozhovory. Například Václav Havel jich poskytl před listopadem 1989 hned několik. Nejdelší v červenci 1989, a právě z něj jsme vybrali alespoň malou ukázku.

Mezi signatáři Charty 77 byli i političtí vězni padesátých let – asi nejznámějším z nich byl katolický kněz a teolog Josef Zvěřina, který v unikátní nahrávce vzpomíná na své věznění v padesátých letech.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio