Americká ministryně, starosta Chicaga či poslanec Bundestagu. Jaká je česká stopa ve světové politice?

13. květen 2024

Na všech kontinentech najdeme české krajany, kteří zároveň s novou vlastí na svou rodnou zemi nezapomněli a naopak jí ze všech sil pomáhali. Někteří z nich se zároveň dokázali prosadit až v nejvyšších patrech světové politiky.

Vídeň byla v období monarchie častým cílem přistěhovalců z různých míst. Host pořadu historik Michal Stehlík o ní říká, že „byla světem národů a národností a dodnes je tam spousta českých jmen“.

Pořad připravila a moderuje: Ivana Chmel Denčevová
Host: Michal Stehlík, historik
Režie: Michal Bureš
Účinkují: Martin Zahálka, Otakar Brousek ml., Filip Švarc, Daniel Bambas a Lukáš Hlavica
Premiéra: 13. 5. 2024

Kořeny v českých zemích měl mimo jiné proslulý kancléř Bruno Kreisky či rakouský prezident Franz Jonas (zvolen byl v roce 1965). Oba jeho rodiče pocházeli z Vysočiny, tatínek z Kamenice u Jihlavy a maminka z Pavlova nedaleko Třeště. Jonas byl velkou postavou rakouských soudobých dějin, v čele města Vídně v pozici starosty byl 14 let až do své prezidentské kandidatury.

Adolph J. Sabath patří bezpochyby ke jménům méně známým, možná až neznámým. A přesto právě on byl nejdéle působícím politikem amerického Kongresu za distrikt v Chicagu.

Čtěte také

„Je to velká postava amerického parlamentního systému, ochránce Čechů. Zároveň jde o téměř klasický příběh chlapce, který odešel z domova v 15 letech a vypracoval se od těch nejposlednějších prací,“ konstatuje Stehlík.

Připomeňme, že právě Sabath byl zastáncem vstupu USA do 1. světové války a po celou svou kariéru se opíral o krajany, se kterými také úzce spolupracoval. Ostatně Chicago patřilo k největším „českým“ městům na americkém kontinentu.

Souviselo to se silnou krajanskou komunitou, jejímž reprezentantem byl také proslulý Antonín Josef Čermák. Ten se do USA dostal jako malé dítko se svými rodiči a po několika volebních obdobích se stal v roce 1931 starostou Chicaga. Do historie se zapsal i tím, že zahynul rukou atentátníka, který střílel na prezidenta Roosevelta. Jeho poslední slova byla: „Jsem rád, že jsem to já a ne vy.“

Z české dívky jednou z nejvlivnějších žen světa

Když se do USA dostala 11letá dívka se svými rodiči, exulanty, málokoho by napadlo, že z ní jednou bude americká ministryně a ve své době jedna z nejvlivnějších žen světa.

Čtěte také

„Madeleine Albrightová je asi nejznámější politickou figurou z českého prostředí, její osud je spjat s osudem jejího otce diplomata Korbela. Ve své profesní dráze navázala na rodinnou tradici,“ říká Stehlík. Po pádu železné opony vstupuje do daného dění, její výhodou byla znalost a pochopení Východu a dle historika „lze s nadsázkou říci, že v ní Česká republika měla svého velvyslance.“

Jedna z velkých exilových vln následovala po srpnové okupaci 1968, tehdy v Itálii požádal o politický azyl Jiří Pelikán. Bývalý reformní komunista, kterého od mládí zajímala politika a v daném období byl ředitelem Československé televize. Byl tak výraznou osobností, že „sám Brežněv si přál jeho odstavení z čela této instituce, zaznělo to i při jednáních v Moskvě v srpnu 1968,“ uvádí Stehlík.

Jiří Pelikán se stal jednou z nejvýznamnějších a nejaktivnějších osobností exilu. Začal vydávat své Listy, organizoval různá setkávání a vydávání knih a jeho tématem se stala lidská práva. Tím se také dostal do hledáčku československé kontrarozvědky, která ho považovala za jednoho z „největších“ nepřátel. Pelikánovo zaujetí pro politiku ho dovedlo až do Evropského parlamentu, kam byl zvolen na kandidátce Italské socialistické strany.

Čtěte také

V německém Frankfurtu nad Mohanem začal svou politickou dráhu za stranu Zelených exulant Milan Horáček, rodák ze Sudet. Pokračoval pak až do poslanecké lavice, bylo to v roce 1983 v německém Bundestagu a jeho nepřeslechnutelný český přízvuk jasně naznačoval jeho rodnou zemi.

Také jeho tématem byla lidská práva a s veškerým nasazením podporoval československou opozici. Po pádu komunismu úzce spolupracoval s Václavem Havlem, byl dokonce tím, kdo Havlovi zprostředkoval první setkání s dalajlámou. Horáčkova politická dráha pokračovala v roce 2004, kdy byl za německé Zelené zvolen poslancem Evropského parlamentu.

Na otázku pořadu, zda se Češi prosadili ve světové politice, historik Michal Stehlík odpovídá: „Prosadili, ale ještě důležitější než národnost je to, s čím se prosadili. Velmi často s demokratickými myšlenkami a s myšlenkami lidských práv. My jsme relativně uzavřená společnost, a tak každý takový příběh je důležitý především pro nás doma.

Poslechněte si celé Jak to bylo doopravdy v audiozáznamu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.