Čeští krajané v Americe až dojemně ctí své středoevropské kořeny
V Americe se k českým kořenům dnes hlásí bezmála 1,3 milionu lidí. Dalších 300 tisíc uvádí původ československý. Jejich předci odcházeli za oceán z ekonomických i politických důvodů v různých časových obdobích. Ale bezkonkurenčně nejvíc jich do Spojených států odešlo do začátku první světové války.
Městečkem Wilber v americké Nebrasce pochoduje průvod. „Parade“ jak mu tady říkají, je skutečně parádní procesí.
Uvidíte a uslyšíte v něm krajanské kapely, nablýskané traktory a jiné zemědělské stroje, které předvádějí farmáři z blízkého i dalekého okolí. Také dobrovolní hasiči, řemeslníci a podnikatelé všeho druhu a nad hlavami přeletí práškovací letadlo. A co muzikantům schází na virtuozitě, to dohánějí zápalem a nadšením.
Wilber má sice jen necelé dvě tisícovky stálých obyvatel, první srpnový víkend se sem každoročně sjedou krajané z celé střední části Ameriky, ze Severní a Jižní Dakoty, Iowy, Kansasu a Nebrasky, po Missouri a Texas na Jihu.
České dny ve Wilberu jsou totiž už přes 50 let vyhlášeným festivalem a na dva letní dny se počet lidí ve městě vždycky zmnohonásobí.
Nejvyšší zaznamenaná účast byla podle pořadatelů okolo 60 tisíc návštěvníků, obvykle se pohybuje mezi 20 tisíci až 40 tisíci.
Prodávají se koláče, pivo a knedlíky, a i když po pravdě řečeno starou vlast připomínají chutí už jen vzdáleně. Nadšení pro všechno české je upřímné. Je to skoro dojemný příklad, jak i po generacích ctí krajané v Americe své středoevropské kořeny.
V pořadu Historie Plus o tom mluví mimo jiné historik a publicista Martin Nekola, který osudy Čechů v Americe studuje, píše o nich a přednáší díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu.
Zastihl jsem ho v Idahu na západě Spojených států: „Mně na tom výzkumu o Češích v Americe nejvíc baví, jak široké a zajímavé téma to je. Na české stopy narazíte doslova všude. Češi žili na Floridě i na Aljašce, na Havaji i v Texasu. Mým badatelským úkolem je odhalovat zapomenuté české archivy, knihovny, muzea a povídat si s pamětníky.
Jen když se podíváme na velká americká města, jako je Detroit, Houston, Seattle a samozřejmě New York nebo Chicago, vždy narazíte na velmi bohatou českou historii. Je to takový nekonečný příběh a já jsem rád, že mohu ty jednotlivé střípky skládat a předávat je českým čtenářům a posluchačům.“
Historik Ivan Puš učí obvykle na Palackého univerzitě v Olomouci, tentokrát je ale hostujícím profesorem Texaské univerzity v Houstonu, odkud shrnuje hlavní důvody migrace z českých zemí v období do první světové války:
„Motivací byly hlavně sociální a ekonomické důvody. Platilo to hlavně od 70. let 19. století, a to až do první světové války. Už dřív byly motivací také politické důvody, a to po revolučním roce 1848. I když se to týkalo spíš jedinců a nebyla to masová záležitost. Tady bychom mohli zmínit jako takový příklad Vojtu Náprstka.“
Ten strávil v Americe 10 let a živil se, jak se dalo. Byl pouličním prodavačem, nádeníkem na stavbě a teprve po nějakém čase se uchytil v Milwaukee ve státě Minnesota, kde prodával knihy krajanské komunitě.
Do Prahy se vrátil, až to umožnily politické poměry, a i když v Americe zas až tak úspěšný nebyl, určitě ho pobyt v ní inspiroval k jeho vlastenecké a společenské angažovanosti.
Proslul jako „Amerikán Vojta“ a mimo jiné založil Americký spolek dam, který se snažil ženy vzdělávat a dodávat jim sebevědomí.
Je to hezký příklad obrazu, dnes bychom řekli „mediální image“, kterou o realitě života ve Spojených státech osobnosti jako on v českých zemích v 19. století vytvářeli. Nepochybně to přispívalo k rozhodnutí mnoha lidí do Ameriky odejít.
Emigrace do Spojených států samozřejmě pokračovala i později, po druhé světové válce hlavně z politických důvodů. Později po roce 1989 a pádu komunismu zase z ekonomických důvodů.
V pořadu Historie Plus se věnujeme hlavně období do první světové války. Kromě historiků uslyšíte také početné hlasy potomků českých přistěhovalců. Nebude chybět ani Cajon Cermak, pra-praneteř starosty Chicaga narozeného na Kladně Antonína Čermáka. Připravil Vít Pohanka.
Související
-
Josef Kořenský: Naši krajané ve Střední Americe
Povídky z knihy Světem a přírodou připravil Vladimír Zajíc. Účinkuje Rudolf Pellar. Režie Ivan Chrz. Natočeno v roce 2006.
-
Mart Eslem o československých krajanech v Jižní Americe
Mart Eslem je známý ústecký cestovatel. Tentokrát se s ním vypravíme do Jižní Ameriky, kde bydlí českoslovenští krajané, o kterých natočil dokument.
-
O historii Čechů v USA vypráví Renáta Fučíková v nové knize
Co spojuje osudy obchodníka a kartografa Augustina Heřmana, národopisce Vojtěcha Náprstka nebo herce Jiřího Voskovce?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka