Adam Černý: Rusko bylo vykázáno z Rady pro lidská práva OSN

Putinovský nájezd na Ukrajinu se nedaří ani vojensky, ani diplomaticky. Zvláště ve druhé rovině se Moskva mohla spoléhat na své výjimečné postavení v Radě bezpečnosti OSN, kde svým vetem může zablokovat cokoli, co by jí nebylo po chuti. Váhu Rady bezpečnosti může sice obejít Valné shromáždění, kde hlasují všechny členské státy, ale jeho usnesení, protože nejsou závazná, mají povýtce deklaratorní povahu.

Čtěte také

Ruský velvyslanec při OSN: Vraždění civilistů v Buče bylo zinscenované

Vládce Kremlu se proto čertil, když Valné shromáždění schválilo rezoluci kritizující agresi na Ukrajině, ale ne proto, že by mu nějak výrazně fakticky vadila, ale především kvůli široké většině, kdy se jen pár států postavilo proti a například z pětice postsovětských středoasijských zemí se tři zdržely a dvě se ke hlasování ani nedostavily. Jinak si ale asi nedělal těžkou hlavu.

Nové rozhodnutí Valného shromáždění OSN je šálek silnější kávy, protože dvoutřetinovou většinou pozastavilo členství Ruska v Radě pro lidská práva s ohledem na nejnovější důkazy o zabíjení stovek civilistů v ukrajinské Buči. Valné shromáždění zdůraznilo, že státy, které hlasovaly pro ustavení Rady pro lidská práva a mezi které patřilo i Rusko, souhlasily i s tím, že s členstvím v radě se pojí odpovědnost za dodržování lidských práv.

Diplomatické fiasko

Čtěte také

Libor Dvořák: Rada bezpečnosti OSN hodnotila situaci v Buči, Rusko vinu odmítá

Diplomatická ostuda je o to větší, že k vykázání jednoho ze členů Rady pro lidská práva došlo v historii OSN teprve podruhé. Poprvé byla z rady vyšoupnuta Libye v roce 2011, když padající diktátor Muammar Kaddáfí potlačoval masové protesty proti svému režimu – a co horšího, nyní poprvé takováto sankce dopadla na jednoho z pěti členů Rady bezpečnosti.

V ruské reakci se mísil hněv a paradoxně i neobratnost. Moskva ve svém prohlášení označila všechny předložené důkazy za podvržené a nepřímo hrozila všem státům, které pro rezoluci hlasovaly nebo její přijetí svou absencí usnadnily. Když ruské zastoupení v radě bylo pozastaveno, jeho zástupce obratem ohlásil, že z ní definitivně odchází – to ale de facto znamená, že schválené pozastavení už nelze zrušit a členství vrátit.

Čtěte také

Tlak na Rusko musíme vytvářet na platformě Charty OSN, ne v NATO, míní bývalý diplomat Koštoval

Vynucený odchod z Rady pro lidská práva se pojí s nepříjemnou veřejnou pohanou, jednak kvůli meritu věci, nynějším zvěrstvům páchaným na Ukrajině, jednak kvůli tomu, jak chabou podporu si Moskva dokázala při klíčovém rozhodování Valného shromáždění OSN pro sebe zajistit. Ve srovnání s prvním hlasováním o rezoluci odsuzující agresi by se mohlo zdát, že zemí, které se přímo vyjádřily proti Rusku, bylo méně, ve skutečnosti právě vyšší počet absencí umožnil dosáhnout rozhodující dvoutřetinové většiny.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR