Když Rada bezpečnosti OSN neumí kvůli ruskému vetu udržet mír, tak jí ty kompetence odejměme, navrhuje poslanec Žáček
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku, aby okamžitě zastavilo válečné operace na Ukrajině. Rozsudek nejvyšší soudní instance při Organizaci spojených národů ale Vladimir Putin ignoruje. Je OSN schopna hájit světový mír? Poslanec Pavel Žáček (ODS) žádá reformu OSN, politolog Jan Karlas vysvětluje logiku, která vedla ke vzniku systému vet.
„OSN ve své hlavní roli, kterou je udržení míru na světě, selhává. Nemluvím ale o humanitární pomoci, kterou provozuje ve velkém rozsahu,“ uvádí v Pro a proti předseda sněmovního výboru pro bezpečnost.
Právo veta bylo velmocem dáno proto, aby bylo zabráněno světové válce.
Jan Karlas
Jan Karlas, odborník na mezinárodní instituce z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, věří, že v oblastech, v nichž OSN působit může, také koná. „A v oblastech bezpečnosti, kde jsou limity této organizace jasné, v tuto chvíli jednat nemůže.“
Nedokážu si představit, že by se Putin před OSN sklonil.
Pavel Žáček
Může se zdát, že OSN dobře nefunguje pokud má jeden jeho členský stát právo vetovat krok, který by vetovat bylo třeba, souhlasí vědec. „Ale právo veta bylo velmocem dáno proto, aby bylo zabráněno světové válce mezi mezinárodním společenstvím a OSN na jedné straně a nějakou velice silnou velmocí.“
„Jak má OSN a zejména Rada bezpečnosti naplnit svojí úlohu, kterou má definovanou v zakládající listině Charty OSN, když máme agresora mezi sebou a on má právo vetovat jakýkoliv návrh vedoucí k zastavení války?“ ptá se politik.
Putin se OSN vysmívá
Ten nevidí jinou cestu než provést reformu v OSN. „Nedokážu si představit, že by se Putin před OSN sklonil. On se vysmívá právnímu řádu a my mu to nemůžeme tolerovat,“ říká Žáček.
Čtěte také
„To, co se děje na Ukrajině je příklad mezinárodní agrese. Ale vždy byla obava, že by velká země se silným vojenským potenciálem provedla agresi, OSN by reagovala sankcemi nebo vojensky a tak by došlo ke světové válce. Takže to neobhajuji, ale jen vysvětluji logiku té klauzule,“ dodává politolog.
Situaci je třeba řešit, žádá poslanec. „Jestli dáme právo Valnému shromáždění, třeba dvoutřetinovou většinou ukončit silou konflikt, tak by to možná byla cesta k reformě. Pokud se to ale nereformuje, tak v oblasti udržování míru OSN nemůže naplnit své zadání, svou ústavu a pak se bavme, jak to v tomto konfliktu nahradit.“
Čtěte také
„Anebo si přiznejme, že OSN nemá kompetenci udržovat mír a do budoucna jí tuto kompetenci odejměme, nebo najděme jiný mechanismus,“ navrhuje Pavel Žáček (ODS).
Při schvalování ozbrojené akce proti agresorovi je rozhodnutí OSN jen první krok, připomíná politolog. „I kdyby neexistovalo právo veta v Radě bezpečnosti, pořád by to bylo prvním krokem. Pak se musí najít země nebo skupina zemí nebo jiná mezinárodní organizace, která ten zákrok vykoná.“
„I když Západ tlačí na Rusko a vyzývá ho ke stažení, tak většina západních politiků se nekloní k tomu, že by například NATO proti Rusku mělo zbraněmi zasáhnout. Takže ozbrojená agrese nemá v toto chvíli podporu,“ podtrhuje složitost celé situace Jan Karlas.
Poslechněte si celý pořad Pro a proti v audiozáznamu, ptala se Karolína Koubová.
Související
-
Putin jednoznačně testuje, kam až může zajít, tvrdí politolog Bureš
„Myslím si, že nejen elity, ale i širší populace celý konflikt vnímá skutečně velmi vážně,“ říká Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
-
Exministr: Lavrov coby vyjednavač nemůže měnit směřování Ruska, to je zcela na Putinovi
Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska v Turecku nepřineslo žádný pokrok v možnosti vyhlásit příměří.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka