„Kdyby Kreml viděl jednotný Západ, asi by si to nelajsnul.“ Proč jsme podcenili Putina a co bude dál
Po pádu komunistického bloku, po dekádách bezstarostnosti a rozkvětu Západ pozapomněl na hrozbu, kterou představuje Rusko, shodli se hosté debaty. Politolog Ondřej Ditrych chválí jednotu Evropy, která na Rusko poté, co napadlo Ukrajinu, uvalila sankce. „Kdyby Kreml býval věřil tomu, že budou uvaleny v této podobě, možná by ho to odradilo. Do jaké míry je Vladimir Putin racionální, je otázka významná. Čekali jsme, že si to takzvaně nelajsne, ale on si to lajsnul,“ shrnuje.
„Německá politická třída, i pod vlivem ekonomických zájmů podcenila vývoj v Rusku a příliš věřila tomu, že jde s Ruskem jednat. Příklade může být plynovod Nord Stream 2, který nadřadila nad bezpečnostní imperativ,“ připomíná bezstarostnost Západu redaktor Ondřej Soukup z Hospodářských novin.
Jak se celá situace vyvine, záleží podle Ditrycha, ředitele Ústavu mezinárodních vztahů, na Číně:
„Jestli někdo, tak právě Čína může Rusku buď teď pomoci, nebo naopak zachovat zdrženlivost. To je v tuto chvíli strategická křižovatka, která může mít vliv nejen na současný konflikt, ale na směřování světové politiky jako celku.
Matesová: Rusko skončí jako skladiště Číny
Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová tvrdí, že západní sankce fungují, ale ekonomicky.
„Rusko nemá dostatek devizových rezerv, rubl ztratil od prvních sankcí v roce 2014 až 70 procent hodnoty a inflace v zemi letos bude v desítkách procent,“ popisuje a dodává:
„Ale jak víme, to, že v diktatuře zbídačíte obyvatelstvo, které bude žít na hranici hladomoru, neznamená, že země otočí kurz. Snaha je vyhladovět Rusko tak, aby nebylo schopno válku dál vést.“
To, že v diktatuře zbídačíte obyvatelstvo, které bude žít na hranici hladomoru, neznamená, že země otočí kurz.
Jana Matesová
Matesová také věří, že Čína je ten, kdo na aktuálním stavu získá. „Už teď je téměř jisté, že Rusko skončí jako surovinové skladiště Číny, přívěšek Číny. Pro Čínu je teď výhodné, když Rusko oslabuje, i když ještě není připravena přijít o evropský trh.“
Pavel: Západ měl být rozhodnější
Generál Petr Pavel, bývalý předseda vojenského výboru Severoatlantické aliance a někdejší náčelník Generálního štábu, připomíná, že boje na Ukrajině nepokračují podle původních plánů Kremlu:
„Útoky na civilní obyvatelstvo mají především za cíl vytvořit atmosféru strachu a paralyzovat obranu v zemi.“
Fakta hovořila jasně už od začátku milénia, kdy Putin přišel se svou vizí ruského světa a obnovení velmoci v intencích Sovětského svazu.
Petr Pavel
Ekonomická akce Evropy na ruskou agresi byla sice rychlá, soudí Pavel, ale přesto měla velké rezervy. „Například mohlo dojít ke zrušení odběr plynu a ropy ze strany Evropy a vyřazení ze systému SWIFT s první hodinou války.“
„Kdyby po projevu prezidenta Putina následovala do jedné hodiny společná tisková konference Evropské unie a NATO, kde by tato opatření byla vyhlášena, nikoho by to v Rusku nenechalo na pochybách, že se sebou Západ nenechá orat. Pomalá dohoda na sankcích ale nevypovídala o naší rozhodnosti,“ kritizuje generál.
A připomíná, že byl v minulosti často kritizován za to, že Ruskem straší. „Fakta ale hovořila jasně už od začátku milénia, kdy Putin přišel se svou vizí ruského světa a obnovení velmoci v intencích Sovětského svazu. Svět viděl okupaci Gruzie v roce 2008, přesto bylo Rusko dál partnerem NATO.“
Soukup: Rusko spoléhalo na rozhádanost Západu
„Rusko nepočítalo s jednotou Západu a s rozsahem sankcí, které byly uvaleny, protože jim prostě nevěřilo. Jinak by nenechalo půlku svých valutových rezerv v Evropě,“ všímá si novinář, znalec Ruska a postsovětského prostoru Ondřej Soukup.
Pozoruhodná je i podle něj nedávná změna postoje Německa, které mělo po dekády k Rusku velmi smířlivý postoj. „A najednou v řádu z týdnů došlo ke změně a s tím Rusko nepočítalo.“
Svět řeší dopady pandemie, USA mají rozdělenou společnost a slabého prezidenta, Evropa je rozhádaná, do toho energetická krize.
Ondřej Soukup
Kreml byl prý přesvědčen, že je ideální okamžik pro útok. „Svět řeší dopady pandemie, USA mají rozdělenou společnost a slabého prezidenta, Evropa je rozhádaná, do toho energetická krize. Takže si Rusko myslelo, že to musí vyjít, proto to asi spustili,“ uvažuje Soukup.
A dodává, že ani incident, při kterém ruská redaktorka ve státní televizi vstoupila do živého vysílání s transparentem, který kritizoval válku, nic na oficiálním narativu Kremlu nezmění: „Je to podobné, jako kdybyste si na jaře roku 1987 pustili v Československu televizi a někdo by tam vběhl s cedulí Charta 77. To je naprosto nepředstavitelné.“
Poslechněte si celou debatu, anebo se podívejte na videozáznam. Provází Jan Bumba.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
