Rusové dobývají města, která už nepůjde obnovit, tak z nich chtějí udělat muzea, popisuje reportér

5. listopad 2025

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

„Vladimir Putin slavnostně oznamoval dobytí měst jako Mariupol nebo Bachmut, protože těch úspěchů Rusko moc prezentovat nemůže. Tvrdí o sobě, že má druhou nejsilnější armádu na světě, ale od začátku konfliktu v roce 2014 obsadilo 19 procent území Ukrajiny,“ dodává.

Čtěte také

Města, která Rusové dobyli, jsou navíc většinou zcela zničená a nebude možné je obnovit. „Jeden z těch Putinových mužů na východní Ukrajině říká, že je zachovají jako muzea, protože nikdo nebude mít peníze na jejich obnovu,“ zdůrazňuje novinář.

Naopak Ukrajinci vnímají jako velký úspěch, že se jim podařilo uhájit nezávislost a větší část země včetně Kyjeva, podobně jako se to v Zimní válce proti Stalinovu Sovětskému svazu podařilo Finům – přišli o území a měli spoustu mrtvých, ale uhájili samostatnost. 

„Ukrajinci to mají podobně. Asi počítají s tím, že Donbas nakonec celý ztratí, ale v žádném případě ne bez boje. Vedou opotřebovávací válku, Rusové mají obrovské ztráty, útočí na rafinérie a sklady. Ale celé tři roky mají jeden hlavní problém – Rusů je prostě víc, a to přes veškerou modernizaci a robotizaci války hraje roli,“ konstatuje.

Závod k vyčerpání

Drony přesto válku zcela proměnily. Například už prakticky neexistuje nic jako klasická frontová linie, ale bojující strany rozděluje šedá zóna v šíři 6 až 20 kilometrů. A místo vojáků ji hlídají drony, což do určité míry smazává početní nevýhodu Ukrajinců.

„Ve velké míře také zasíťovávají silnice, podél nichž na dřevěných sloupech visí rybářské a jiné sítě. Je to takový síťový tunel, dron typu Šáhid s 50 kilogramy výbušniny to sice nezastaví, ale zachytí nebo vychýlí z dráhy a dopadne mimo cíl,“ popisuje Novák.

Čtěte také

Běžné jsou také rušičky nebo také detektory dronů, které jsou ale velmi drahé a nerozlišují mezi vlastními a nepřátelskými. „Pokud detektor nemáte, tak se dron může objevit náhle a není před ním moc kam utéct,“ doplňuje s tím, že proti dronům řízených přes optické vlákno žádná obrana neexistuje.

Díky dronům je také Ukrajina schopna útočit na ruském území a cílit i na vzdálené rafinérie na Urale:

„Je to dobrá taktika v tom, že ruská armáda začíná pociťovat nedostatek paliva, nedostatek je i na Krymu a na dalších okupovaných územích. Udržuje to Rusy v napětí, kde bude další útok, ale je to běh na dlouhou trať. A tahle válka se stala trošku závodem, čí infrastruktura se vyčerpá dřív,“ míní reportér.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    E-shop Českého rozhlasu