Tlak na Rusko musíme vytvářet na platformě Charty OSN, ne v NATO, míní bývalý diplomat Koštoval

Koštoval dodává, že se o mírové misi lze bavit v okamžiku, kdyby došlo k příměří a bylo potřeba oddělit bojující strany.  

„Ale myslím si také, že Ukrajina má právo na sebeobranu a na svou teritoriální celistvost. Vytvářet situaci, kdy bychom měli nějaký oddělující koridor takzvaných modrých přileb kdesi uprostřed Ukrajiny, je našemu zájmu. Především ale proti zájmu Ukrajiny, a to ve smyslu jejího práva na suverenitu,“ vysvětluje bývalý diplomat.

Petříček polský návrh vnímá ne jako cestu ke zmrazení stavu na Ukrajině, ale jako zvyšování zejména diplomatického tlaku na Rusko.

Tomáš Petříček|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

„Neměli bychom dopředu vylučovat možnosti, jak Ukrajinu podpořit. Protože tím dáváme volný prostor Rusku.“

„Podle vyjádření, které slyšíme od tamních elit, jsou Rusové přesvědčeni, že Evropa je slabá a že se nechce dostat do křížku přímo s Ruskem. Proto má pocit, že může stupňovat agresi vůči Ukrajině, aniž by na to mezinárodní společenství reagovalo. Takže vyklízíme dopředu prostor a necháváme iniciativu na ruské straně,“ konstatuje exministr.

Daniel Koštoval|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Petříček nabízí poučení z historie, zejména z kubánské krize. „Kdyby tehdy prezident J. F. Kennedy ustupoval, Sovětský svaz by rakety na Kubě nechal a mělo by to vliv na celkovou geopolitickou situaci ve světě. Tím, že byl naopak připraven jít na hranu použití odstrašujícího prvku, donutil Sovětský svaz ústupkům,“ připomíná.

Rusko použije právo veta

Podle Koštovala by se NATO polským návrhem zabývat nemělo. Argumentuje tím, že to bude nahrávat hlasům a politikům ve světě, kteří chtěli „alibistickým způsobem nepřímo donutit Ukrajinu, ať nějakým způsobem akceptuje ruské požadavky“.

Čtěte také

Když Rada bezpečnosti OSN neumí kvůli ruskému vetu udržet mír, tak jí ty kompetence odejměme, navrhuje poslanec Žáček

„My bychom měli zvyšovat tlak na Rusko jako na agresora. Jako na entitu, která porušila mezinárodní právo a evidentně spáchala válečné zločiny. Tlak bychom ale měli vytvářet na platformě Charty OSN, na platformě členství v OSN a pomoct Ukrajině vytlačit agresora zpátky a obnovit ukrajinskou celistvost,“ míní.

Připomíná, že Severoatlantická aliance je založena na článku 51 Charty OSN, který říká, že státy mají právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu.

„A to je přesně případ NATO. To znamená, že NATO by hypoteticky mohlo konat na Ukrajině pouze tehdy, kdyby Rada bezpečnosti OSN rozhodla, že je potřeba použít síly k zatlačení a poražení agresora. Ale taková rezoluce nebude přijata, protože Rusko použije právo veta,“ vysvětluje. 

Čtěte také

Petr Šabata: Čeští váleční kibicové vyzývají NATO k boji na Ukrajině. Je to nezodpovědné

Souhlasím s tím, že bychom měli vyvíjet tlak i na půdě OSN či OBSE a nejen tam, reaguje exministr zahraničí. „A vyhledával bych další platformy, kde můžeme debatu vést. S tím, že je legitimní, kdyby Ukrajina pozvala na pomoc případně i nějaké mezinárodní síly,“ naznačuje.

Problém polského návrhu vyslat mírovou misi pod hlavičkou NATO ale Petříček vidí v tom, že se návrh dostal do veřejného prostoru dřív, než se o něm začalo hovořit na relevantních místech.

„Takže debata o tom, jestli jsme na půdě Rady bezpečnosti OSN schopni něco dosáhnout, ano, ale musíme se nejdříve vyjednat pozici uvnitř EU, uvnitř NATO. Pak říct, kde je naše ochota něco ještě udělat,“ konstatuje.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Lukáš Matoška.