Abychom byli odvážní a nebáli se neúspěchů. K tomu mají přispívat školy, věří sociolog Kostelecký

Žáci jsou přetěžováni informacemi. Není čas na procvičování. Látka se probírá až do přílišných podrobností. To jsou jen některé z výtek, které se objevují na adresu českého systému vzdělávání. Také proto probíhá debata nad možnou změnou rámcových vzdělávacích programů.

Robert Plaga (za ANO), někdejší ministr školství|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

„Chvílemi je to komické – každá vlivová skupina vám řekne, že zrovna ta její část je podhodnocená. Takže když byly pokusy o revizi rámcových vzdělávacích programů, skončilo to vždy tím, že každá skupina přinesla ještě více toho, co by se mělo učit,“ přibližuje debatu nad množstvím učiva Plaga.

Chvílemi je to komické – každá vlivová skupina vám řekne, že zrovna ta její část je podhodnocená.
Robert Plaga

Podle něj ve společnosti stále přetrvává představa, že cílem škol by mělo být vytvoření perfektních pracovníků pro trh práce.

„To ale není pravda. My tady děláme v tom systému člověka. Našim středobodem je žák, student a jeho uplatnitelnost v životě. Ale to není těch osm hodin práce denně,” míní Plaga a nastiňuje, co by tedy mělo být smyslem školní docházky:

„Výchova k občanství. To, aby byl tím správným občanem – myšleno tak, že je ukotven v těch hodnotách. A zároveň že je schopen se učit. Je velmi důležité, abychom se zaměřili na to, aby každý žák uměl pracovat s informacemi.“

Řada oborů se dnes digitalizuje – od lékařství až po třeba topenářství.
Dalibor Kačmář

Zapomenout by se přitom nemělo ani na digitální gramotnost. „IT technologie, které máme všude kolem sebe, se dostávají už do oblastí, které původně digitalizované nebyly. Řada oborů se dnes digitalizuje – od lékařství až po třeba topenářství,“ varuje Dalibor Kačmář, ředitel pro technologické standardy v české pobočce americké společnosti Microsoft.

Ideální doba

Jakákoliv změna vzdělávacího systému ale není jen o úpravě zákona nebo tabulek. Pokud má být snaha o inovaci školství úspěšná, je nutná spolupráce všech zúčastněných, včetně samotných rodičů žáků.

Čtěte také

Žákům chybějí znalosti, ty ale nejsou to hlavní. Školy musí učit přemýšlet, říká odborník Hausenblas

„Pokud si uvědomíme, že vzdělávání je nutná věc, kterou potřebujeme, tak budeme pravděpodobně ochotněji akceptovat to, že se systém bude měnit,“ věří vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký.

Zároveň si je ale dobře vědom toho, že u veřejnosti může narazit na odpor: „Všichni jsme chodili do školy a máme nějakou představu, jak to vypadá. Ti, co prošli nějakým systémem, neznají žádný jiný. Nedokáží si tak představit nic jiného.“

V pandemii se z milionu rodin najednou staly vzdělávací instituce a někdy do toho musely být zapojeny i proti své vůli.
Tomáš Kostelecký

Na druhou stranu právě v této chvíli může být ideální šance změny nastartovat. „Napomohl tomu covid, kdy se z milionu rodin najednou staly vzdělávací instituce a někdy do toho musely být zapojeny i proti své vůli. Řadu věcí se naučily, začaly si více vážit toho, co dělají učitelé. Ale zase viděly věci, které by se daly zlepšit. Proto je teď vhodná doba pro nějakou obecnější diskuzi o vzdělávání a jeho cílech,“ je přesvědčený Kostelecký.

Univerzálnější školy

Podle odborníků je potřeba změnit například přístup k hodnocení.

Čtěte také

Znevýhodněné děti nejsou jen Romové z Chánova. Je to velká část společnosti, zní z školní inspekce

„Školství by mělo přispívat k tomu, abychom byli odvážní a nebáli se případných neúspěchů. Vlastně někdy mám pocit, že jeden z problémů českého školství je, že se nastaví limity toho, co se po žácích chce, a potom se jen hledá, kde toho nedosáhli. Někdy je ale možná důležitější identifikovat to, v čem je konkrétní člověk dobrý, co dokázal,“ říká sociolog z Akademie věd. 

Test může být vlastně velice užitečnou informací, zpětnou vazbou pro učitele i žáky. Ale může být i velice krutý.
Tomáš Kostelecký

Jako problematické vidí i časté testování včetně srovnávacích zkoušek v páté nebo osmé třídě.

„Je to dvousečné. Test může být vlastně velice užitečnou informací, zpětnou vazbou pro učitele i žáky. Ale může být i velice krutý. Může být gilotinou, která některým setne hlavy a zařadí je do kategorie ‚vy jste na tom špatně, tak už si nedělejte iluze‘. A ti lidé pak ztratí motivaci,” popisuje Kostelecký.

Ještě horší situace ale panuje kolem přijímacích řízení, zejména pak na víceletá gymnázia.

„To je předčasná selekce. My oproti ostatním zemím velmi brzy determinujeme dráhu dítěte na základě přijímacích zkoušek. Ta specializace by měla přicházet mnohem později,“ vadí náměstku Plagovi.

Nemůžeme si dovolit ten luxus, že v rodinách, které nejsou třeba finančně silné, zůstávají žáci, kteří na to mají.
Robert Plaga

Předčasné rozhodování o tom, jakou kariéru si člověk zvolí, by měla odstranit právě nová strategie vzdělávání.

„Cílem by měla být prostupná vzdělávací soustava – tedy taková, v níž nepřijdete o žádný talent a kde jedna zkouška nebude určující pro další život člověka. Pokud máme opravdu na maximum vytěžit lidský potenciál této země, tak si nemůžeme dovolit ten luxus, že v rodinách, které nejsou třeba finančně silné, zůstávají žáci, kteří na to mají. Jen neměli možnost se připravit na zkoušky,“ uzavírá bývalý ministr školství Robert Plaga.

Poslechněte si celou debatu Václava Pešičky a jeho hostů. Dozvíte se například to, zda by se měla rušit víceletá gymnázia. Nebo jestli je skutečně pravda, že řemeslníci chybí proto, že studenti častěji končí na vysoké škole.