Nejvíc se toho ve škole naučí ti, co mluví. Pomáhá i otázka „proč si to myslíš“, doporučují vědci

11. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Žáci, kteří se nenechají testovat ani nedoloží jinak bezinfekčnost, budou muset nosit roušku či respirátor i při výuce, nebudou smět cvičit v tělocvičně a zpívat. Pokud odmítnou i to, nebudou se moci účastnit prezenční výuky. Zaměstnanci škol si budou mus

Pět týdnů od začátku školního roku si už děti zvykly na každodenní režim a stihly se seznámit se svými novými učiteli a učitelé zase s žáky. Čeští výzkumníci se zajímali o to, nakolik je důležitá ve třídách komunikace a argumentace žáků a zda má vliv na to, kolik se toho naučí. 

Odborníci z Ústavu pedagogických věd Masarykovy univerzity v Brně došli k závěru, že děti, které chodí do tříd, ve kterých se obecně víc hovoří, se naučí víc než ty, které jenom poslouchají učitele. A vůbec nejlepší výsledky pak mají ti žáci, kteří toho během vyučování namluví nejvíc.

Čtěte také

Ve výzkumu na sedmi stovkách školáků druhého stupně vědce zajímalo, jak dlouho žáci v hodině mluví, jestli používají argumenty a jestli mluví sami od sebe, nebo je vyvolal učitel.

Pokud žáci můžou opakovaně v hodině s učitelem mluvit o svém názoru, daná informace se postupně stává součástí jejich myšlení. „Teprve ve chvíli, kdy mám příležitostu tu dovednost v komunikaci dostatečně často praktikovat a někdo mě u toho opravuje, protože mi říká, že mi nerozumí, nebo že je moje zdůvodnění neúplné. A teprve když se to děje dostatečně dlouho, tak se ta dovednost zvnitřňuje a stává se součástí našeho myšlení.“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu z Brna Klára Šeďová s tím, že podnětných debat by mělo být ve školách co nejvíc.

V zahraničí se v posledních letech potvrzuje, že to, kolik se toho děti naučí, ovlivňuje i způsob, jakým se učitel ptá. Podle Šeďové by mělo jít o otázky otevřené. Jedna z nich, která se osvědčila, zní: „Proč si to myslíš?“

Humor ve třídě  je důležitý

Poměrně dobře si zapamatujeme i to, co je humorné. S vtipem je totiž spojená emoce nebo i takzvaný aha moment, který nám danou věc může v paměti ukotvit. Neplatí ale, že čím je hodina vtipnější, tím víc si toho žáci zapamatují. Pokud by s humorem chtěl učitel pracovat, musel by si hodinu připravit tak, aby vtip zazněl právě ve chvíli, kdy má přijít zásadní poznatek.

Čtěte také

Humor ve škole – ať už ze strany žáků nebo učitelů  má více funkcí. Jednou z nich je pocit solidarity. Když se s někým smějeme, máme pocit, že jsme jedna skupina. Ideální pak je, když se žáci smějí společně s učitelem. Humor ale také dokáže přeměňovat emoce z negativních na pozitivní a v neposlední řadě ukazuje, kdo má v dané chvíli převahu.

„Humor žáků může na chvilku sloužit jako převrácení pořádku, kdy se můžou smát učiteli. Získávají tím na okamžik postavení, které ve škole jinak nemají. Typický svátek školního humoru je apríl, je to podobné jako fašank v tom, že je první dubnový den do určité míry ritualizovaný, učitelé s ním počítají a žáky v něm dokonce podporují,“ říká profesorka Šeďová.

Na výsledky má vliv mínění učitele

Řada vědeckých studií se už dříve věnovala také tomu, nakolik ovlivňuje subjektivní názor pedagoga výsledky dětí ve třídě. Asi nejslavnější výzkum na toto téma je z 60. let minulého století a jmenuje se Pygmalion ve třídě.

Čtěte také

Výzkumníci tehdy žákům na základní škole rozdali testy a vyučujícím řekli, že prověřují IQ žáků a tedy to, zda mají studijní předpoklady. Následně vybrali žáky s průměrnými výsledky, ale učitelům řekli, že jde o žáky s nadprůměrnou inteligencí. 

„Skutečně se přišlo na to, že žáci označení jako obzvláště nadaní prospívali lépe a měli na konci roku lepší školní výsledky. Výsledky nejsou vždy úplně jednoznačné, ale v zásadě platí, že to, co si učitel o žácích myslí, nějakým způsobem ovlivňuje jejich fungování ve třídě,“ dodává Klára Šeďová.

Poslechněte si celou reportáž Martiny Rasch.

autor: Martina Rasch
Spustit audio

Související