Zvýšit minimální mzdu? Z toho profituje hlavně stát, lidé dostanou přidáno jen málo, vadí ekonomce Horské
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta, jak vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. „Je to slabý výsledek. To číslo sice vypadá bombasticky, ale nezapomeňme, že ve stejném období ekonomika dvouciferným tempem propadala. Oživení ekonomiky je pomalejší, než se očekávalo,“ říká ekonomka Helena Horská.
„Covid byl pro ekonomiku šok, který je velmi těžké vstřebat. Oživení naráží na různá omezení, jsou problémy s dodávkami, došlo k přerušení dodavatelských řetězců a ceny vstupů raketově rostou,“ uvádí s tím, že i firmy, které mají zakázky, nemohou vyrábět kvůli nedostatku materiálu i pracovních sil.
Čtěte také
Růstu ekonomiky prý nepomáhá ani v zimě schválený vládní balíček, který snížil některé daně. Vydělali na něm totiž zejména bohatší lidé, kteří uspořené peníze neutratili, ani neinvestovali, ale vložili je do bank. Spotřeba tak nevzrostla, zato státní dluh ano.
„Zrušení superhrubé mzdy a hlavně snížení sazby daně byla trefa zcela mimo cíl. Pomoci potřebovali zejména lidé s nízkými příjmy a ti, kdo například přišli o práci v oblasti služeb,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Vyšší minimální mzda? Hlavně pro stát
Horská ale nesouhlasí ani se zvýšením minimální mzdy, které navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), a to z 15 200 korun na 18 tisíc. To prý neodpovídá růstu ekonomiky ani produktivitě práce a byl by to jen další šok pro hospodářství.
Čtěte také
„Máme vysoké mzdové náklady právě kvůli jedné z nejvyšších sazeb důchodového a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel. Ať stát sníží dodatečné odvodové zatížení zejména u nejméně placené práce a ať on sám na růstu minimální mzdy nevydělává,“ navrhuje ekonomka.
Z růstu minimální mzdy tak podle ní profituje především stát. „Ať narovinu řeknou, že je to zdroj pro státní rozpočet, ale neříkají, že to dělají kvůli lidem, protože ti z toho dostanou velmi malou částku.“
Zvyšovat důchody ano, ale
Horská naopak souhlasí se zvyšováním důchodů, je ale třeba se ptát, zda na to máme. „V současné době je důchodový systém v deficitu – abychom mohli vyplácet stávající důchody, tak si musíme půjčovat. A ten dluh také není zadarmo, stojí nás jednotky miliard korun,“ podotýká.
Čtěte také
Sněmovna v pátek schválila dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci a příspěvek 500 korun za každé vychované dítě od roku 2023.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce peníze ušetřit zmrazením platů ústavních činitelů, v rozpočtech na platy úředníků, snižováním provozních výdajů, zavedením digitální daně nebo redukcí daňových výjimek.
„To nestačí, protože jedno číslo proti tomu je 50, v příštím roce 70 a v roce 2024 až 100 miliard korun, které budeme platit jen ze svého dluhu. Je to důsledek daňového balíčku a neochoty státu opravdu šetřit, a to výrazně,“ komentuje Horská.
Šetřit by se mělo v provozních výdajích a dotacích, které představují asi 150 miliard. „Část jde na dopravu a energetiku, ale nemalá část do zemědělství. Na výzkum, vývoj a vzdělávání jdou stovky milionů. Podle mého názoru lze od stolu seškrtat dotace na polovinu,“ navrhuje ekonomka.
Mají mít očkování státní zaměstnanci nárok na dva dny placeného volna? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Julie Hrstková: Penzijní komise máme rádi, penzijní reformu ale nechceme
Neexistuje ekonomicky ideální důchodová reforma nebo ideální důchodový systém. Proto rozhodnutí o důchodové reformě musí mít výhradně politický charakter.
-
Petr Holub: Daně se zvýší ne nevýznamně
Už jsou tady zase, rozzlobí se čtenář čtvrtletní zprávy, kterou vydává Národní rozpočtová rada a která jako vždy hrozí, že se rozpočet propadá do nezvladatelných dluhů.
-
Máme prostor se zadlužit a dobře nastartovat ekonomiku, která dluhy splatí, míní ekonom Jan Švejnar
„Opatrnost, která je namístě, je opatrnost ve smyslu, že je lepší vydat více peněz a potom nechat ekonomiku, aby se pořádně nastartovala a pak pokračovala sama dál.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.