Zpátky na stromy? Právě tam se předchůdci člověka naučili chodit po dvou

V západní Tanzanii žijí šimpanzi v savaně, v otevřené krajině s malou rozlohou hlubokého lesa. Tento typ krajiny svědčil i předkům našeho druhu a pro další vývoj člověka mohl být zásadní.

Teprve v lidské vývojové linii, která se od společného předka oddělila, vznikla nožní klenba.

Vědci odhadují, že někdy před 20 miliony let se napřímila společnému předkovi nás a dalších lidoopů postava. Vzpřímený postoj máme společný. Naši vzdálení předkové se tehdy v korunách stromů začali často pohybovat v závěsu za ruce.

Vlastní cesta

Chůze po dvou se u lidí nejspíš objevila mnohem později. Článek, který se tomu věnuje, vyšel v prestižním časopise Science.

Čtěte také

Lepší nástroje lovců a sběračů v Africe souvisely se změnami v krajině

I když v dětství nejdřív lezeme po čtyřech a teprve pak se učíme chodit po dvou, v evoluci to tak nemuselo být odjakživa.

„Vědec si musí udělat odstup. Díváme se na to z pohledu člověka,“ míní Stanislav Lhota, vědec, který se specializuje na primáty a většinu roku tráví v oblastech, kde žijí.

Bipední chůzi jsme si podle něj vytvořili, až když jsme šli vlastní vývojovou cestou, nezávislou na šimpanzích. Jak nová studie dokládá, stalo se to zřejmě také na stromech.

Jiné chodidlo

Badatel upozorňuje, že máme také jinak stavěné chodidlo než šimpanz. Teprve v lidské vývojové linii, která se od společného předka oddělila, vznikla nožní klenba.

Čtěte také

Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých etiopských jezerech

„Když se bosky pohybujete po tvrdé podložce, zvednete nohu, ucítíte v ní pérování,“ připomíná Stanislav Lhota. Díky klenbě je chůze snazší, usnadňujeme tak práci svalům.

Jak vědec dodává, u člověka, ale i u našich předků australopitéků, kteří také měli nožní klenbu, chůze byla a je energeticky nejefektivnější způsob pohybu po zemi.

S tím podle Lhoty souvisí i to, že člověk je založením spíš maratonec, zatímco šimpanz sprinter. Uběhne kratší vzdálenost, ale rychleji než my.

Kde jsme se naučili chodit po dvou? Proč se primáti škrábou v nose? Jsou ryby chytré jako opice? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují zoologové Stanislav Lhota a Zuzana Musilová, spoluúčinkuje herec Richard Trsťan.