Zelená energie je často levnější, špinavé technologie je třeba zakázat, radí expert

Instalace solárních panelů

Když se Spojené státy před rokem odmítly připojit k pařížské klimatické dohodě, reagoval šéf Elysejského paláce parodií na volební heslo šéfa Bílého domu. „Učiňme naši planetu opět skvělou!“, tak zněl slogan, kterým tehdy Emmanuel Macron narážel na rozhodnutí Donalda Trumpa.

Pokud ale bude francouzský prezident pokračovat jako doposud, setká se s neúspěchem, píše na evropské mutaci serveru Politico Joss Garman, ředitel britské pobočky nevládní Evropské nadace pro klima.

Francie se v důsledku plánu na vyšší daň na pohonné látky na konci roku ocitla v ohni pouličních protestů. A když Macron růst zdanění zdůvodnil ohledem na životní prostředí, jen podle Garmana prokázal boji s klimatickou změnou medvědí službu.

Macron přecenil svou pozici, voliči extremistů nikam nezmizeli, píše Economist

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Po několika týdnech protestů takzvaných žlutých vest neměl francouzský prezident jinou možnost než zvolit taktický ústup. Jeho částečná kapitulace tváří v tvář hrozbě, že se demonstrace vymknou kontrole, ale neznamená, že končí také plány, se kterými Emmanuel Macron vkročil do Elysejského paláce.

Macron nahrál přímo do karet americkému prezidentovi, který se v pohledu britského autora snaží podkopat zápas se zvyšováním teplot na naší planetě. Nepokoje ve Francii teď vysílají vzkaz do celého světa, že se političtí lídři mají obávat zavádění takzvaných zelených daní.

V ohrožení jsou totiž jejich kariéry. A potíže nemá jen francouzská hlava státu, ale podobná opatření přispěla i k politickému konci někdejšího australského premiéra Kevina Rudda.

Macronovo současné dilema je nutné chápat jako varování pro plánovače budoucích politických přístupů. Politika vstřícnější k životnímu prostředí zkrátka nemůže vznikat bez respektu k širším souvislostem sociální spravedlnosti a bez řešení nerovnosti ve společnosti.

Britský příklad

Největší riziko vyplývající z francouzských reálií zřejmě představuje možnost, že si svět vezme špatný příklad v době vrcholících debat o vybudování emisně neutrální ekonomiky. Například ve Velké Británii probíhají úvahy, jak snížit emise uhlíku po odchodu z Evropské unie, kdy země opustí i unijní trh s emisními povolenkami.

Pravé vánoční stromky prospívají životnímu prostředí, umělé dejte do bazaru, radí Guardian

vánoční stromek, strom, vánoce, nákup stromečků (ilustrační obr.)

Mnoho lidí kupuje na Vánoce umělý stromek v domnění, že tím šetří přírodu. Jsou však pro ni umělohmotné stromky skutečně lepší?

Garman proto považuje za důležité si uvědomit, že Macronova politika neselhala kvůli snaze zdanit zdroje škodlivých emisí. Selhala, protože prezident prý zvolil zastaralý a špatný přístup, který nejvíce postihuje ty nejchudší.

Příkladem dobré praxe je podle autora článku na serveru Politico třeba britský přístup. Londýnská vláda rovněž uplatnila daně na emise uhlíku, ale oproti Paříži si počínala jinak. A cílená opatření, prováděná s nejvyšší možnou citlivostí a snahou co nejméně omezit domácnosti i průmysl, vedla ke kýženému výsledku: Británie dokázala snížit emise v celé ekonomice na nejnižší hodnotu od konce 19. století.

Kombinace uvážlivých kroků a odhodlání teď britskému kabinetu umožňuje pokročit ve snižování všech emisí dál směrem k nule. A podobně bez velkého odporu veřejnosti se podařilo zavádět emisní daně i jiným zemím. Příklon k takzvané zelené ekonomice je pak v neposlední řadě rovněž šancí pro budování nového odvětví průmyslu soustředěného kolem čistších technologií.

Ekologie se vyplatí

Například ve Spojených státech dnes solární energetika zaměstnává více lidí než ropný a plynový sektor. Další přínos spočívá v navázaných dobře placených pracovních místech a zabezpečení zdravější a nadějnější budoucnosti. Pokud by se prezident Macron dokázal z těchto zahraničních zkušeností poučit, věděl by, že nejúčinnější environmentální politika nespočívá ve zdanění chudých, rozepisuje se britský analytik.

Obnovitelné zdroje jsou levnější než jádro. Větší Dukovany nepotřebujeme, tvrdí expert

Martin Sedlák

Mezi hlavní priority vlády patří rozvoj jaderné elektrárny Dukovany. Stavba nových bloků je prý nutná pro zajištění energetické soběstačnosti země. „Dnes už můžeme zjistit, že cena elektřiny z větrných nebo solárních elektráren v Evropě je levnější než to, co nabízejí nové jaderné elektrárny,“ říká výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Za nejlepší přístup označuje vytvoření legislativy, která zabrání největším znečišťovatelům používat zastaralé technologie. Daňové úpravy pak sice také hrají svou roli, ale jen jako doplněk ostatních metod. Garman poukazuje na Kalifornii, která nařídila automobilovému sektoru nabízet emisně čistší vozy.

A třeba Kanada nebo Španělsko se také snaží zbavit výroby energie založené na spalování uhlí. V celém světě se pak vlády pokoušejí investovat do čistých zdrojů energie. Veřejná podpora a nové technologie přispívají ke skutečnosti, že zelená energie je často levnější ve srovnání s emisně špinavější konkurencí.

Autor článku přiznává, že strávil desetiletí propagací co možná nejtvrdšího boje se změnou klimatu. Nicméně dodává, že by byl prvním, kdo by Macronovi řekl, že je jeho plán špatný. Každý politický vládce, jenž bere klimatické otázky vážně, totiž musí znát základní předpoklady úspěchu. A nemůže zavádět opatření bez podpory svých voličů.

Pokud by šéf Elysejského paláce naslouchal lidu, dokázal by vykročit ze stínu ekonomicky ortodoxních řešení. Hrubý fiskální nástroj v podobě daňového zatížení na úkor lidí by vyměnil za populárnější, progresivnější a v konečném důsledku efektivnější přístup ke snižování emisí, přemýšlí na serveru Politico Joss Garman z nevládní Evropské nadace pro klima.

Spustit audio

Související