Pravé vánoční stromky prospívají životnímu prostředí, umělé dejte do bazaru, radí Guardian

vánoční stromek, strom, vánoce, nákup stromečků (ilustrační obr.)
vánoční stromek, strom, vánoce, nákup stromečků (ilustrační obr.)

Mnoho lidí kupuje na Vánoce umělý stromek v domnění, že tím šetří přírodu. Jsou však pro ni umělohmotné stromky skutečně lepší?

Zamýšlí se nad tím britský deník Guardian. List připouští, že jelikož poptávka po stromcích letos v Británii činila osm milionů kusů, mohl by vypadat nápad zachránit aspoň nějaké stromy ekologicky. Ekologové a energetičtí analytici však nesouhlasí – umělé stromky jsou totiž z plastů.

Vánoční stromky nejsou z lesa, ale z plantáže. Smrk roste deset let, jedle až patnáct

03767946.jpeg

Začíná prodej živých vánočních stromků. Ročně jich Češi do svých domácností koupí odhadem 1,2 milionu a většina pochází od tuzemských pěstitelů. I když mají pěstitelé právě teď plné ruce práce s přípravami, pěstování vánočních stromků je prací celoroční. „Většina vánočních stromků pochází z plantáže,” říká pěstitel František Valdman ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Už samotná výroba plastového stromku tvoří dvě třetiny jeho uhlíkové stopy, upozorňuje John Kazer z firmy Carbon Trust, která se specializuje na ochranu přírody. Čtvrtinu pak představují průmyslové emise po výrobě stromku. A dalším nepříznivým ekologickým faktorem je, že se do obchodů a ke spotřebiteli často přepravují na dlouhé vzdálenosti.

Dvoumetrový umělý strom tak vyprodukuje uhlíkovou stopu, která odpovídá čtyřiceti kilogramům emisí skleníkových plynů. Je to dvakrát víc než opravdový stromek, jenž po Vánocích skončí na skládce, a více než desetkrát víc než skutečný strom, který se spálí.

Většina komunálních úřadů v Británii dnes ale opravdové stromy po Vánocích systematicky shromažďuje a likviduje drcením a drť pak využívá v parcích a zahradách. Je to nejekologičtější způsob, jak skutečný stromek zlikvidovat.

Jen ne z dovozu

Zcela zanedbatelné či dokonce negativní emise pak produkuje opravdový strom, který se recykluje drcením anebo se nechá růst v květináči nebo na zahradě, upozorňuje Kazer. Pokud ale takový dvoumetrový strom skončí na skládce, může vytvořit uhlíkovou stopu odpovídající šestnácti kilogramům oxidu uhličitého, protože se rozkládá a produkuje metanový plyn, jenž je coby skleníkový plyn pětadvacetkrát vydatnější než oxid uhličitý.

Čtěte takéVIDEO: Od stromečku za 45 vteřin lehne byt popelem. ‚Otevřený oheň je třeba vnímat,‘ vzkazují hasiči

Mezinárodní síť ekologických organizací Přátelé Země doporučuje, aby zájemci o skutečné stromky kupovali takové, které se vypěstovaly přímo v jejich zemi anebo mají certifikát označující výrobky, jež vznikly v souladu se zásadami lesního hospodářství prospěšného přírodě. Koupí takového stromku se lidé vyhnou produkci emisí, které vznikají při přepravě a dovozu ze zahraničí. Nejlepší variantou tak jsou stromy místní provenience.

Guardian zdůrazňuje, že v Británii dnes existuje mnohem bohatší nabídka místních stromů než v minulosti. Stále častěji se pěstují za účelem vánočního prodeje a z ciziny se už tolik nedovážejí. Podle odborníků roste ve Spojeném království vždy v kterékoli chvíli zhruba sto milionů stromů, které jsou prospěšné životnímu prostředí. A kdyby nebylo vánočního trhu, tak by se nepěstovaly.

Za stromy, které se uříznou, se hned vysazují nové. A tím, že nevytvářejí emise, které vznikají při přepravě, a po použití se recyklují drcením, mohou skutečné vánoční stromky životnímu prostředí vlastně prospívat, protože odstraňují uhlík z atmosféry.

Pro stromek do bazaru

Pokud však máte doma strom umělý, je to podle britského deníku horší. Likvidace většiny z nich má totiž negativnější dopad, i když ho třeba používáte deset let anebo déle. Většina umělých stromků se vyrábí z PVC – plastu, který se velmi obtížně recykluje, nebo dokonce vůbec recyklovat nejde, protože tento proces vyžaduje velmi specializované zařízení.

Čtěte takéČínské město I wu je přezdíváno dílnou Santa Clause. Vzniká zde většina umělých stromků

Pokud už tedy umělý stromek máte, měli byste si ho podle odborníků ponechat a používat co nejdéle. A až bude nevzhledný a vy budete znovu chtít umělý stromek, dejte ho do bazaru a tam si také pořiďte nový, zánovní, aby se plast nevyhazoval na skládky a nezvyšoval uhlíkovou stopu.

V Británii jsou stále oblíbenější vánoční stromky v květináči, které se po svátcích vysadí na zahradě anebo se přesadí do větší nádoby a o rok později se o Vánocích znovu nazdobí. Největší britské zahradnictví Wyevale Garden Centres před letošními svátky odhadovalo, že prodá rekordních 20 tisíc květináčových jedlí ve třech velikostech.

Tyto stromky se pěstují ze semínek v květináčích, které lze po Vánocích zasadit do země spolu se stromem. Má to pro něj řadu výhod. Stromek v něm stojí pevněji a díky speciálně rozmístěným otvorům v květináči zůstává ve větším chladu a jeho kořeny mají stálejší teplotu.

Existují i obyčejné květináče, ale v těch jsou stromky doslova napěchované. Mají přistřižené kořeny, což snižuje šanci, že pak v přírodě přežijí, vysvětluje závěrem britský Guardian.