Zdrojem znečištění pro naše těla jsou třeba počítače, s nimiž pracujeme, vysvětluje vědkyně Klánová

9. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Žena pracuje na počítači

Jak nás ovlivňují chemické látky v našem okolí, zkoumá brněnské centrum Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity. Vědce zajímají dlouhodobé faktory, které mají vliv na zdraví společnosti. „Ve spolupráci s brněnskými porodnicemi oslovujeme těhotné ženy, které jsou ochotné se upsat k dlouhodobému výzkumu života jejich rodiny a jejich dětí,“ vysvětluje ředitelka centra a profesorka environmentální chemie Jana Klánová.

Těmto dobrovolnicím a jejich dětem je odebírána krev a moč a probíhá u nich dotazníkové šetření. „Zajímá nás, jak a kde žijí, složení jejich rodiny, kde pracují, jaká je jejich ekonomická situace. Z toho všeho se snažíme vysledovat chemickou expozici toxickým látkám, které jsou všude kolem nás.“

Čtěte také

„Dokážeme je změřit v krvi i v mateřském mléce, kde zásadně ovlivňují vývoj novorozenců a malých dětí. Pak sledujeme průběh těhotenství, porodu, u malých dětí odebíráme vzorky moče a stolice, protože z nich lze stanovit střevní mikrobiom a s ním související imunitu.“

Všechna získaná data pak vědci dávají do souvislosti se zdravým vývojem děti. „Převzali jsme studii z roku 1991 a 1992, která byla součástí celoevropské studie evropské frakce Světové zdravotnické organizace.“

Toxické látky dokážeme změřit v krvi i v mateřském mléce, kde zásadně ovlivňují vývoj novorozenců a malých dětí.
Jana Klánová

„Cílem bylo nabrat 40 tisíc těhotných maminek po celé Evropě a děti sledovat až do dospělosti. Tak se podařilo nabrat všechny děti, které se v Brně tehdy narodily. Začínalo se se šesti tisíci rodinami, studie byla doplněna 1500 dětmi ze Znojma, aby bylo srovnání s menším městem.“ 

Čtěte také

Ne všechny rodiny, které se ke spolupráci s vědci zavázaly, vydržely po celou dobu studie. „Za tu dobu musely vyplnit víc než 300 dotazníků,“ upozorňuje Klánová.

Sledované rodiny také podstupovaly psychologické a fyzické vyšetření. „Tak se nasbíral cenný balík informací, a ačkoliv na konci studie nám zbylo asi dvacet procent rodin, je to pořád krásné číslo,“ chválí „živou laboratoř“ chemička.

Všudypřítomné zpomalovače hoření

„Stockholmská úmluva má chránit zdraví před účinky škodlivých látek,“ vysvětluje profesorka. „Když byla před dvaceti lety podepsána, zmiňovala jen dvanáct skupin látek jako je DDT, dioxiny a podobné. Další látky je možné přidávat, pokud o nich máme dost informací.“

Čtěte také

Většina toxinů však není ve vnějším, ale ve vnitřním prostředí. „Trávíme 90 procent našeho života uvnitř a neuvědomujeme si, že zdrojem chemického znečištění jsou třeba počítače, na kterých máme celý den položené ruce, sedíme blízko obrazovek, na nich se usazuje nějaký prach, který absorbuje například zpomalovače hoření.“

„Veškerá elektronika musí mít tyto látky v sobě, aby kvůli provozní teplotě nedošlo k požáru. A netýká se to jen elektroniky, ale veškerého vnitřního zařízení. Čalouněný či běžný nábytek, stavební materiál, to vše musí být ošetřeno proti požáru.“

V USA dávali zpomalovače hoření do pyžámek, povlečení. Tyto látky narušují hormonální rovnováhu, dávají se do souvislosti s neurovývojem.
Jana Klánová

A zvláště malé děti tráví většinu času na zemi a všechno strčí do pusy. „Tak se škodlivé látky, které jsou obsaženy v prachu, v jejich tělech kumulují. Na to poprvé upozornili kolegové v USA, kteří zjistili, že z důvodů bezpečnosti se do skoro všech výrobků pro malé děti přidávají zpomalovače hoření.“ 

„V USA šli tak daleko, že je dávali do oblečení, pyžámek, povlečení. Najednou vědci zjistili nárůst těchto látek v tkáních malých dětí. Tyto látky narušují hormonální rovnováhu, dávají se do souvislosti s neurovývojem, autismem, ADHD a podobnými diagnózami.“ 

Čtěte také

Tento objev způsobil velký poplach nejen ve Spojených státech. „A je to přesně místo pro instituce, jako jsme my. I my jsme sledovali, jak to vypadá v lokální populaci, jak ve vnitřním prostředí, jestli je to v Evropě stejné jako u nás.“

„Iniciovali jsme studii mezi USA, Kanadou, Českou republikou a Slovenskem, v níž jsme porovnávali hladiny těchto látek. A přispěli jsme k tomu, že před deseti lety byly zpomalovače hoření přidány na seznam Stockholmské úmluvy,“ zmiňuje jen jeden z úspěchů centra Recetox jeho ředitelka Jana Klánová. 

Jak vypadá takzvaná živá laboratoř a co dalšího může odhalit, popisuje ve Studiu Leonardo ředitelka centra a profesorka enviromentální chemie Jana Klánová. Ptá se jí Martina Pouchlá. 

autoři: Martina Pouchlá , oci
Spustit audio

Související