Toxické „věčné chemikálie“ se v přírodě skoro nerozkládají. Šíří se hlavně z odpadních vod a kalů z čističek

7. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy traktor

V životním prostředí se stále víc hromadí toxické látky, které zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu nebo snížení plodnosti. Jde o látky nazývané PFAS. Tým Tomáše Cajthamla, vedoucího Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd, zjistil, že obsah těchto látek v některých hnojivech používaných na polích překračuje povolené limity až dvacetinásobně.

Překročení limitů se týká zejména hnojiva z čistírenských kalů. PFAS, neboli perfluorované látky, do volného prostředí nesou hlavně odpadní vody.

Čtěte také

Do nich se toxické chemikálie dostávají z domácností při praní sportovního oblečení s goretexovou membránou, při používání teflonového nádobí nebo z některých potravinových obalů.

Látek PFAS je dohromady asi pět tisíc, některé už jsou zakázané, o zákazu dalších, případně celé skupiny těchto látek se nyní jedná, a to na základě iniciativy šesti evropských zemí, například Německa nebo Dánska.

Nezničitelné chemikále

PFAS se ve volném prostředí v podstatě nerozkládají. Jakmile se dostanou do vodního koloběhu, můžou spolu s kapkami vody neustále cirkulovat a rozšiřují se po celém světě. A přitom se hromadí i v živých organismech.

„Tyto látky jsou jedny z takzvaně nejperzistentnějších. Mají potenciál se kumulovat i v životním prostředí a v živých organismech. Jsou to syntetické organické látky. A vazba uhlík-fluor je jedna z nejpevnějších vazeb, která je dnes známá. I proto dostaly název forever chemical, což se překládá jako věčné chemikálie. Tyto látky se rozkládají desítky, možná stovky let. Dnes nejsme schopni odhadnout, jak dlouho to bude trvat. Jasné je, že se kumulují v pitné vodě a že je jimi kontaminovaná celá planeta,“ vysvětluje expertka na toxické látky z organizace Arnika Karolína Brabcová.

Čtěte také

Navíc se tyto látky dají jen obtížně zlikvidovat. Ačkoliv existuje technologie pro odebrání těchto toxických látek z vody, třeba pomocí membrán, nanofiltrací, sorpcí nebo reverzní osmózou, tak stávající čistírny odpadních vod tyto procesy nevyužívají.

Některé PFAS tak zůstávají v kalu, který mnohdy míří na pole jako hnojivo a z něj se pak toxické látky dostávají do potravin. Navíc se PFAS nedají zničit ani ve spalovnách a při uložení na skládky mohou dál unikat do životního prostředí.

Poslechněte si celou reportáž Ondřeje Nováka. 

Spustit audio

Související