Stačí, když továrny přestanou dodávat hnojiva, a máme v Česku hladomor ze dne na den, varuje expert

„Vždy se poučí ten, kdo má nějakou osobní zkušenost,“ připomíná ve Studiu Leonardo Michal Hejcman z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. „Většina lidí si ani neuvědomuje, že pandemie mohou ohrozit potravinovou bezpečnost. A Evropa může být potravinovým nedostatkem silně ohrožena.“

Dříve si lidé v situacích potravinového nedostatku pomáhali různě. „Přidávali do chleba piliny, používali různé rostliny, sedláci mleli seno a do mouky se přidávaly sušené brambory... Seno se také vařilo a dělala se z něj přímo polévka. Záleží, jestli přijde nouze v zimě, nebo v době vegetační sezóny, většina rostlin u nás je totiž částečně poživatelná,“ připomíná Hejcman. 

A dodává: „Česká republika dlouhodobě nezažila žádný hladomor, ale je třeba přehodnotit politiku zásob, hmotných rezerv a vůbec připravenost státu na potravinovou nedostatečnost, protože většina lidí to nezažila, takže si neumí vůbec představit, co všechno to obnáší.“ 

Malí farmáři jsou nejvíc ohrožení

Podle Hynka Roubíka z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity jsou dnes nejvíce ohroženi malí farmáři.

„Ti nejčastěji trpí potravinovou nedostatečností a hladem, zejména ti v rozvojových zemích. Malé farmy jsou také velice ohroženy jakýmkoliv malým výkyvem, jak se teď ukázalo,“ říká s tím, že právě drobní farmáři pěstují jen některé plodiny a zároveň nemají dost hotovosti na nákupy.

Čtěte také

Miliardy kobylek sežerou za jediný den potravu, která by stačila lidem hned dvou zemí Afriky, upozorňuje Deutsche Welle

Takové problémy řeší lidé hlavně v subsaharské Afrika a některých částech Asie.

„Tím, že se přerušily řetězce, tak množství farmářů nemá možnost dostat se pro semena, aby mohli zasít, pro hnojiva, pesticidy, herbicidy. Na tom farmáři velmi závisí. Problém rozvojových zemí je jiný, než máme tady, ale ve výsledkuse nás to také bude dotýkat. Může dojít k dalším migračním vlnám,protože když není co jíst a co dělat, tak lidé cestují za prací,“ tvrdí Roubík.

„Ukázalo, že snadno se hroutí řetězce u zboží na rychlou spotřebu. I u nás víme, že když přišla krize, tak lidé přestali kupovat to, co se rychle kazí. A najednou pro producenty v zahraničí není odbyt, takže většina z nich tuto krizi nemusí přežít,“ soudí expert.

Potřebujeme hnojiva i krmivo

Historie ukazuje, že v případě potravinové nedostatečnosti se všechny státy chovají stejně. „První krok je zavřít hranice, zamezit vývozu. Státy si i navzájem odmítají pomoci, proto je třeba být připraven,“ připomíná Michal Hejcman.

Potravinová produkce podle něj může být ohrožena i u nás: „Zhruba 60 procent výnosu u obilovin je dáno minerálním hnojením, zvláště dusíkem. Když toto hnojení přerušíte, máte o 60 procent výnosu méně. Takže jen přerušení dodávky hnojiv se rovná hladomor ze dne na den.“

Čtěte také

Řepka sama o sobě půdu nezhoršuje. Problém jsou monokultury a pesticidy, tvrdí rektor Sklenička

„A to se může velmi snadno stát. Když dojde k promoření nějakého velkého provozu v továrně, tak vznikne nedostatek hnojiv. Spousta továren je v Číně, takže jsme na ní závislí. Proto by Evropská unie měl přehodnotit politiku přesouvání výrob do Číny,“ nabádá Hejcman.

A navrhuje pečlivě zvažovat, co člověk ke své obživě potřebuje: „Kdybychom jedli polovinu vepřového, než jíme teď, vůbec nic se nestane. Produkce masa je zatěžování životního prostředí, protože spotřebujete obrovské množství energie, vody, produkujete skleníkové plyny.“

Připomíná, že v době hladomoru se nejprve vybijí chovy prasat a drůbeže. „Protože to jsou potravinoví konkurenti člověka. Na jedno kilo vepřového potřebujete asi čtyři kila obilovin, které mají stejnou energetickou hodnotu jako to kilo masa,“ shrnuje Hejcman z České zemědělské univerzity.

Místního člověka do zemědělství nedostanete

Roubík odhaduje, že potravinový nedostatek se obecně bude zvyšovat: „Nejde jen o koronavirovou krizi, ale i krize lokální, jejichž dopady na zemědělství jsou velké. Největší problém je, že už teď velká část lidí nebyla připravena na jakýkoliv výkyv, který přišel.“

Čtěte také

Jídlo nepadá z nebe, vyzývá Brity k pomoci v zemědělství princ Charles. Sám za to ale sklidil kritiku

„Zvýšení ceny potravin i u nás už vidíme částečně v nárůstu u těch sezónních, ovoce a zeleniny. Jejich produkce se bude muset přesunout blíže. Už dnes si každý všímá, že ten jeho průměrný nákup ho dnes stojí o něco víc než před krizí,“ upozorňuje.

Hejcman souhlasí, že nejvíce ohrožena je produkce ovoce a zeleniny. „Pro jejich produkci potřebujete sezónní pracovníky a ti u nás chybí. Místního člověka do zemědělství téměř nedostanete, protože je to těžká práce, kterou nikdo nechce dělat.“

„Potravinová soběstačnost není v případě České republiky asi na stole, na rozdíl od potravinové bezpečnosti. A plánování toho, co bychom museli udělat v případě, kdy nám nějaká produkce vypadne. Na to musíme být připraveni,“ doporučuje Hynek Roubík.

Celou debatu ve Studiu Leonardo si můžete poslechnout na audiozáznamu. Moderuje Ondřej Ševčík.