Zdraží se absolutně vše, obává se ETS 2 Bartůšek. Gregorová: Lidé platí za klimatickou změnu životy

10. říjen 2025

Strany rodící se vládní koalice, která by mohla být složená z ANO, Motoristů a SPD, slibují, že v Česku nebudou zavedeny nové emisní povolenky ETS 2. Ty se týkají domů a silniční dopravy. „Sebraly by peníze od znečišťovatelů,“ poukazuje v pořadu Pro a proti europoslankyně Markéta Gregorová (Česká pirátská strana). „Dopadne to na střední třídu,“ upozorňuje europoslankyně Nikola Bartůšek (hnutí Přísaha).

Paní Bartůšek, považujete za realistické, co slibují strany vznikající vládní koalice? Tedy že nové emisní povolenky u nás v Česku nebudou zavedeny?

Nikola Bartůšek (Přísaha): Já úplně doufám, že tam k určitým změnám dojde, protože takto je to dlouhodobě neudržitelné.

Emisní povolenky označované jako EU ETS 2 mají začít platit od roku 2027. Týkat se budou týkat benzinu, nafty, uhlí a plynu, prodraží tedy silniční dopravu a vytápění budov. Platit je budou dodavatelé, nikoliv domácnosti. Kritici však upozorňují, že náklady pravděpodobně promítnou dodavatelé do svých cen.

Když se podíváme na emisní povolenky, tak pojďme říct občanům, co všechno jim to zdraží. Bude to od tankování auta přes nákupo potravin až po vytápění domu. Zdraží se jim absolutně úplně všechno.

Především to dopadne na střední třídu, která bydlí například ve svých domcích a dojíždí do práce každý den autem. Na ty to dopadne úplně nejvíce. Tohle musíme především řešit a opravdu se postavit za naše občany i za naše firmy.

A jestli se ptáte, jestli je to realistické, tak já plně doufám. Musím říct, že tady v Evropském parlamentu opravdu aktivně pracujeme na tom, abychom našli i jiné státy, které jsou nespokojené s emisními povolenkami.

Čtěte také

A je jich relativně dost. Já například, jelikož jsem dvacet let žila v Rakousku, tak mám i dobrý kontakt například s rakouskými poslanci a musím říct, že i Rakousko samo, byť…

Rakousko už systém nových emisních povolenek zavedlo.

Bartůšek: Mají ten systém zavedený. Ale už teď jsou hlasy, že chtějí z toho vystoupit, protože to je pro ně dlouhodobě neudržitelné.

Paní Gregorová, dovedete si představit, že by se nové emisní povolenky v Česku nezavedly?

Markéta Gregorová (Piráti): Zaprvé bych chtěla říct, že už existuje systém ETS 1, takže emisní povolenky jsou. Představit si to nedokážu, protože už se na tom shodly všechny členské státy Evropské unie.

Pokud by je nová vláda odmítla implementovat, tak v Česku hrozí přímé pokuty v řádech milionů euro a stále rostou. Později by Česko taky ztratilo přístup k evropským penězům.

Čtěte také

Možné to není. Je to populismus, pokud někdo říká, že povolenky jde zrušit. Jde je ale samozřejmě upravit. S tím navíc počítají, my jsme určitě prosazovali strop 45 euro na tunu oxidu uhličitého. Také můžou být různé energetické kupony pro domácnosti.

Myslím, že je důležité tím nestrašit lidi a je mi líto, když se tím straší. Momentálně lidé za klimatickou změnu platí svými životy. Vlna veder jenom v posledním roce vedla k 1500 úmrtí ve dvanácti evropských městech. Lidé platí svými životy, zemědělci platí svojí úrodou – uschlou, nebo přemrzlou.

Toto všechno nás podle různých průzkumů bude stát klidně třeba 178 bilionů amerických dolarů, případně podle serveru The Guardian by globální HDP, když nebudeme nic dělat s klimatickou změnou, kleslo o 50 procent. To není jako „nepříjemnější život“, to je chudoba, hlad, masová migrace. To není „budeme se mít o něco hůř“. My něco udělat musíme.

„Nefunkční mechanismus“

Paní Bartůšek, řada evropských zemí už systém nových emisních povolenek zavedla a nějakým způsobem se s ním vypořádala. Kromě toho velmi pravděpodobně bude prosazeno zastropování, po kterém jste volala.

Bartůšek: Já především volám po tom, aby se vůbec tento nefunkční mechanismus emisních povolenek zrušil. To je to, po čem bych volala já.

I když tam bude zastropování?

Čtěte také

Bartůšek: Ano, ale to stropování na 45 eur nám nezaručuje, že to bude zastropované napořád. My ještě ani nevíme, jestli se to zastropuje na rok, na dva, na tři anebo na jakou dobu. Takže ani pokud se to zastropuje, tak to nezaručuje, že to zůstane zastropované.

To je problém, který já s tím mám. A samozřejmě pokud firma musí zvýšit náklady, tak se to projeví do konečné ceny a zaplatí to nakonec koncový spotřebitel.

Gregorová: Takto nefunguje ekonomika.

Bartůšek: Tak to absolutně je. A když se podíváme na data odborníků, kteří se k tomu vyjadřují, tak samozřejmě víme, že se to projeví na ceně. A kdo jiný to zaplatí?

My si musíme říct, co je cílem emisních povolenek. To je to, aby lidé změnili své návyky. Aby nám to převychovalo společnost. To je to, co chce dělat tento mechanismus.

Čtěte také

Paní Gregorová, je nový systém povolenek ETS 2 funkční?

Gregorová: Ano, já se domnívám, že je funkční. Dají se tam samozřejmě dělat lepší úpravy, nicméně vůbec není pravda, že to je nějaký systém převychovávání.

Nicméně je to sebrání nějakých peněz od znečišťovatelů. To, že znečišťovatel platí, je naprosto fér princip – a dají se na věci, do kterých musíme investovat do budoucna, na které teď třeba domácnosti nemají.

Energetické štítky budov na vesnicích nebo v menších obcích jsou úplně nesmyslné – G, F a podobně (hodnocení energetických tříd budov). Právě tito lidé můžou dostat peníze na zateplení svých domovů, na které by jinak samozřejmě neměli. Víte, jaká je nejlevnější energie? Ta, která není spotřebovaná. Lidem se dlouhodobě naopak ušetří energie.

Oni nepotřebují přestat topit v zimě. Oni si potřebují zateplit domy. To udělají z peněz, které vybereme od znečišťovatelů. To je přece ideální.

Zabrání zrušení emisních povolenek v Česku sankce Evropské unie? Jaké klimatické cíle mají jiné země světa? A mohou emisní povolenky kompenzovat energetické kupóny? Poslechněte si celý díl pořadu Pro a proti ze záznamu v úvodu článku.

autoři: Lukáš Matoška , job
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.