„Zde Washington, Hlas Ameriky…“ 15 let od ukončení českého a slovenského vysílání slavné stanice

Jo Staffordová s hostem Williamem Boydem ve vysílání Hlasu Ameriky (březen 1951)

Před 15 lety, 27. února 2004, skončilo české a slovenské vysílání Hlasu Ameriky. V 80. letech minulého století šlo o nejposlouchanější zahraniční stanici vysílající v češtině a slovenštině. Mohly za to zajímavé programy i skvělé rozhlasové osobnosti, které je připravovaly.

0:00
/
0:00

Budeme vám říkat pravdu

Historie Hlasu Ameriky se začala psát v letech druhé světové války. Poprvé se stanice v éteru objevila 24. února 1942, vysílalo se z newyorského studia. „Američané prolomili svůj izolacionismus. Uvědomili si, že rozhlasové vysílání je důležitým nástrojem propagandistického působení,“ vysvětluje historik Prokop Tomek.

Zrušení rušení aneb Letem světem štvavých vysílaček

Vysílač (ilustr. foto)

Dne 16. prosince 1988 v 16 hodin byly vypnuty československé rušičky, vysílání zahraničních rozhlasových stanic v češtině a slovenštině tak bylo možné poslouchat na celém území našeho státu.

Ve Spojených státech byla sice před druhou světovou válkou hustá síť privátních rozhlasových stanice – ale cosi jako státní rozhlas, navíc zaměřený nikoli domů, ale do světa, neexistovalo. „Každý den v tuto hodinu vám nabídneme válečné zpravodajství. Možná to budou zprávy dobré, možná zlé. Budeme vám říkat pravdu,“ pronesl v první relaci do Německa hlasatel William Hale. Hlas Ameriky od počátku stavěl svou pověst na objektivním zpravodajství. Kromě němčiny vysílal od začátku ve francouzštině, italštině a angličtině.

„Smyslem vysílání byla podpora válečného úsilí. Stanice rychle rozšiřovala programy a za války vysílala ve více než 40 jazycích. Jedním z prvních programů Voice of America se ještě roku 1942 stal i československý. Proslul spoluprací s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem,“ říká Tomek. Rozhlasové skeče Voskovce a Wericha se dodnes dochovaly v rozhlasovém archivu a v pořadu uslyšíte ukázku u jednoho z nich. 

Nejen zprávy, také jazz…

V roce 1948 byl ve Spojených státech přijat zákon na podporu šíření informací o USA ve světě a Hlas Ameriky dostal za úkol prezentovat americkou zahraniční politiku a život ve Spojených státech. Stanice nepřestávala šířit poselství demokracie a svobody.

Joseph Raymond McCarthy

Přitom posluchačům po celém světě sdělovala, že žít v Americe je vlastně zábava. Hvězdou rádia se stal diskžokej Willis Conover (1920-1996), který na vlnách Hlasu Ameriky připravoval hudební pořad zaměřený na jazz. V 50. letech stanice neunikla protikomunistickému tažení senátora Josepha McCarthyho.

Pracovníci rádia se potýkali s (jak se později ukázalo falešnými) obviněními z prokomunistického zaměření. Několikatýdenní vyšetřování přenášené televizí stanici téměř zničilo. Hlas Ameriky se pak stal součástí Informační agentury Spojených států, což byl oficiální vládní orgán pro informace. V roce 1954 přesídlil do Washingtonu.

Z Washingtonu o událostech v Praze

Hlas Ameriky uváděl desítky let komunistickou propagandu v bývalém Československu v zuřivost, protože otevřeně hovořil o režimem tabuizovaných oblastech. Referoval o technickém zaostávání průmyslu i zemědělství, o upadající ekonomice, o skandálech vysokých funkcionářů, o protiprávně vězněných občanech a o problémech s některými herci, kteří se nesměli objevit na televizní obrazovce.

U Medků. Dokument o setkávání přátel v bytě bratrů Ivana a Mikuláše Medkových

Helena Medková a Ivan Medek, 1979 ve Vídni

V dokumentu připomínáme rodinné tradice setkávání s přáteli v bytech na Letné, v Památníku osvobození, v Čejkovicích a zejména na Janáčkově nábřeží 49. Sem do rozděleného bytu Ivana a Mikuláše Medkových od konce 40. až do 70. let minulého století přicházeli skladatelé a hudebníci, spisovatelé, básníci, výtvarní umělci, historikové umění a další osobnosti.

Od roku 1950 byl příjem této stanice na území našeho státu rušen, a to až do roku 1964. Znovu se s jeho rušením začalo v srpnu 1968 a trvalo do roku 1973. Od té doby Hlas Ameriky v Československu rušen nebyl.

„Určitě to bylo způsobeno tím, že šlo o oficiální, státní vysílání. A také tím, že řadu let se Hlas Ameriky věnoval skutečně v naprosté většině informování o tom, jaká je americká každodennost,“ uvažuje Prokop Tomek. Ve druhé polovině 80. let sehrál Hlas Ameriky významnou roli v informování posluchačů o tom, co se děje v Československu.

Informoval o akcích Charty 77, věnoval se tématům náboženské svobody, svobody kulturního projevu i sdružování. Zprávy dodával z Vídně Ivan Medek – a ve střední Evropě se tou dobou pohyboval také reportér Jolyon Negele. Denní vysílací čas Hlasu Ameriky do Československa byl těsně před listopadem 1989 tříhodinový, rozdělený na ranní a večerní relaci.

Internet místo krátkých vln

Ukončení studené války, vznik nových demokracií v Evropě a v neposlední řadě i rozpočtové potíže americké vlády zesílily v roce 1990 tlak na omezení činnosti nebo dokonce zrušení stanice. Po rozdělení Československa se od sebe oddělila česká a slovenská redakce (28. března 1993), v češtině se denně vysílaly dvě hodiny.

Vysílání programů ve středoevropských jazycích bylo ukončeno 27. února 2004. Hlas Ameriky nyní své programy šíří především po internetu, kdysi tak populární vysílání na krátkých vlnách bylo v roce 2014 výrazně zredukováno a nyní už je zachytitelné pouze v částech Afriky a Asie.

autor: David Hertl

Související