Silvestr 1955: Návrat Vlasty Buriana a humor mírného pokroku v mezích zákona
Nabídnout divákům nebo posluchačům veselého Silvestra, to je úkol pro ty největší humoristy a herecké veličiny. Často se to nepovede a jenom vzácně jsme schopni tu kterou scénku konzumovat ještě po letech, jako se to podařilo třeba televizním Silvestrům Vladimíra Menšíka.
Ale ještě před televizí hrál ústřední roli při domácí silvestrovské zábavě rozhlas. V polovině 50. let to byla sice zábava stále ještě krotká, ale už trochu vystrkovala růžky. A tak došlo mimo jiné na Stachanovce. Mohli bychom to nazvat po haškovsku „humor mírného pokroku v mezích zákona“.
Čtěte také
Ze silvestrovského vysílání roku 1955 se nám zachovala hned dvě kabaretní pásma, a možná tou nejzásadnější inovací byl jeden z důležitějších hereckých návratů po dlouhém půstu. Šlo o Vlastu Buriana, který byl angažován jako konferenciér.
Po klatbě z konce 40. let to znamenalo, že byl Burian konečně v rámci rozhlasového vysílání „připuštěn“ k prvořadému úkolu. Ten hlas posluchači poznali bezpečně, i když v roce 1955 zněl unaveněji a o poznání méně eruptivně než na přelomu 30. a 40. let.
Roku 1955 běžely v rozhlase dokonce dva silvestrovské kabarety, časově na sebe navazovaly, a v tom jednom si Burian dokonce „střihnul“ poměrně slavné číslo „Vlasta Burian žádá o místo houslisty“.
Čtěte také
Toho roku se na silvestrovském vysílání kromě jiných podílel i Eman Fiala, jedna z mnoha hvězda předválečného Burianova divadla. Jeho výstup svědčí mimo jiné o tom, že v polovině 50. let už režim trochu vyměkl i v tom smyslu, že pustil zpět do kin mnohé populární filmy předválečné i válečné éry, třeba slavného Kristiána. Zjevně i proto, že nových a dobrých komedií se v polovině 50. let pořád ještě netočilo dost.
Překvapivě došlo i na politicky zabarvený humor, například právě Fiala se při svém líčení hereckého angažmá pro roli horníka dopustil jistého zlehčování pracovních výkonů ve stylu Stachanovců.
Znovu si připomeňme, že se psal teprve rok 1955, kdy už u nás sice nedocházelo k politickým popravám, ale zároveň poněkud opožděně na Letné odhalili Stalinův pomník. Takže dělat si legraci z určitých jevů, které byly o pár let dřív adorovány, to byla docela odvaha.
Čtěte také
Jednoznačnému výsměchu byl ostatně vystaven i dobový stranický kariérismus, a to ve scénce, kterou napsal humorista Achille Gregor a účinkovali v ní rozhlasoví herci Jindra Holmanová a Josef Kaňkovský a jmenovala se Poslední proletář.
Že doba přála hereckým návratům, napovídá i přítomnost další hvězdy prvorepublikových a válečných časů: Oldřicha Nového, který mistrovsky interpretuje satirickou povídku maďarského spisovatele a humoristy Lászlo Tabi – v úpravě Vratislava Blažka – s názvem Katastrofa. Děj se odehrává o silvestrovském večeru v nejmenované organizaci, kde přijdou na to, že jim v ročním rozpočtu nesedí 29 tisíc, tedy konkrétně přebývají. A tím pádem hrozí před státními orgány skandál nevídaných rozměrů.
Scénka nadčasová i proto, že účetní uzávěrka na konci roku je věčné téma v jakékoli době a režimu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
