Zdaňme víc neřesti, radí ministr Vlček. „Řešme spíš výdaje bobtnajícího státu,“ oponuje Skopeček

Jaké daně a kdy bude podle vás nutné zvýšit?

Vlček (STAN): Musíme si nutně položit otázku, jaký rozsah veřejných služeb česká společnost do budoucna poptává.

Vidíme ze současných ekonomických čísel rozsahu služeb, tak jak ho občané této země znají a využívají – ať je to otázka školství, zdravotnictví nebo toho, že autobus vám každý den dojede do každé horní dolní – že systém se současnými příjmy není ufinancovatelný.

Takže kdyby služby měly zůstat zhruba v rozsahu, jak je známe, tak je nutné zvýšit daně?

Čtěte také

Vlček: Hospodářská strategie Česka není obecná. Je v ní na 150 opatření, jak se dostat mezi top deset zemí

Vlček: To není jen otázka zvyšování daní. Problém je vícerozměrný. Nejdřív musíme vidět zadání. A zadání je, jaký je kompletní rozsah veřejných služeb.

Jestliže rozsah chceme zachovat v současném formátu – je to i o tom, kolik máme policistů, kolik máme hasičů, jakým způsobem funguje české školství, jakým způsobem Česká republika přistupuje ke své obraně – tak to není jen otázka oprav některých daní, ale je to otázka efektivního fungování státu. Je to otázka investic do vyššího hospodářského růstu.

Debata nad vyššími daněmi je až v dalších vrstvách. Nejdříve musíme vyčerpat všechny ostatní možnosti.

Pane Skopečku, vás známe jako odpůrce zvyšování daní. Měla by se otevřít debata, že pokud se mají zachovat služby státu v současném rozsahu, musíme se začít bavit i o nastavení daní?

Skopeček (ODS): Souhlasím s tezemi, které tady pan ministr sdělil. To je samá podstata hospodářské politiky. Vidíme na tom, jak se vyvíjí veřejné finance, jak bobtnal v minulých letech stát, že stávající rozsah veřejných služeb, veřejných statků, velikosti státu, počtu lidí, kteří jsou z veřejných rozpočtů placeni, je natolik velký, že na něj příjmy státního rozpočtu nevystačí.

Stát nabobtnal a přerozděluje neuvěřitelné množství peněz, větší množství než před deseti dvaceti lety. A nemám pocit, že by za to občané České republiky dostávali enormně kvalitnější veřejné služby, které stát poskytuje.

Stát funguje ve smyslu švédského stolu, ke kterému každý může přijít, může si vzít, co chce, aniž by se zkoumala efektivita, aniž by se zkoumalo, jestli ten člověk nechodí dvakrát třikrát čtyřikrát.

Je to o tom, že česká ekonomika v posledních letech neroste, nebo roste velmi titěrnými čísly. A to je věc, která taky komplikuje to, že systém je neufinancovatelný.

Daně z neřestí

V médiích v posledních týdnech zaznívaly třeba od představitelů hnutí STAN dvě úvahy. Jednak vyšší progrese zdanění u daně z příjmu. A jednak takzvaná daň z neřesti, jinými slovy spotřební daň na alkohol nebo tabák. Pane Vlčku, toto by byly směry, kterými byste uvažoval?

Vlček: Položme si otázku, jestli jsme posledním konsolidačním balíčkem systém očistili dostatečně. Osobně myslím, že máme ještě určité rezervy.

Čtěte také

Nechceme penalizovat úspěšné, odmítá bankovní daň ekonom Zámečník. Daně nejsou trest, je to o solidaritě, namítá jeho kolega Pícl

Systém stále generuje disproporcionality, jako je třeba otázka zdanění tichého vína. To je věc, která sice nevyřeší problém státního rozpočtu, ale je to symbol, který přinese do rozpočtu zhruba čtyři miliardy. Položme si otázku, co za to můžeme každý rok mít, kolik dálnic, kolik škol.

Takže když se ptáme, jaké daně by to hypoteticky mohly být, tak by to mohla být daň z příjmu a spotřební daň na alkohol nebo tabák?

Vlček: Daň z příjmu bych nechal jako úplně poslední možnost. Až když vyčerpáme předchozí možnosti v situaci, kdy máme definovaný rozsah státu.

Otázka daně z neřestí je oblastí, na kterou bychom se měli podívat. Když se koukáme na ekonomické údaje, tak tyto neřesti mnohdy systém stojí mnohokrát více peněz, než kolik do něj přináší.

Ale pozor, velmi důležitá věc je Lafferova křivka, což je hledání optimálního bodu, svatého grálu fiskálních ekonomů. Říká, jaká je optimální úroveň zdanění. To je věc, která je opravdu velmi komplikovaná.

Takže v případě alkoholu to znamená moment, kdy lidé začnou nakupovat u sousedů?

Vlček: Přesně tak, kdy vám začne bujet černý trh a tak dále. Kdy to přeženete.

Alkohol v Rusku

Pane Skopečku, předpokládám, že byste souhlasil s tím, že daně z příjmu jsou až na posledním místě?

Skopeček: Šíří se fámy o tom, že v České republice máme nízké zdanění. Není to pravda. Když se podíváme na údaje OECD, tak v České republice je složená daňová kvóta, tedy podíl toho, co z hrubého domácího produktu v České republice odvedeme na daních, 33,9 procent.

Průměr OECD nejvyspělejších zemí světa je 34 procent. To znamená, že se pohybujeme na průměrné úrovni zdanění nejvyspělejších států. Čili prostor pro zvýšení daní příliš nevidím.

Čtěte také

Daň ze slazených nápojů sníží růst obezity, věří ekonom. „Nápoje za to nemůžou,“ tvrdí liberální institut

Bylo by to dalším hřebíčkem do rakve ekonomického růstu, který jak v Evropě, tak zejména v České republice máme poslední roky velmi nízký de facto stagnující.

Když chceme financovat veřejné statky, tak souhlasím, že potřebujeme dostavět jadernou elektrárnu, že potřebujeme investice do obrany z hlediska bezpečnosti politické situace.

Ale když budeme zvyšovat jakékoliv další typy daní, tak si ekonomický růst budeme dále přiškrcovat. A ekonomický růst generuje peníze pro investice i na straně státu.

A co se týká alkoholu a tabáku?

Skopeček: Souhlasím s tím, že je potřeba se dívat, v jakém bodu Lafferovy křivky jsme. Jakkoliv se v minulých letech sazba daně na tabák zvyšovala, tak zjišťujeme, že výnos z této daně klesá. To znamená, že třeba při zdanění tabáku už jsme za optimálním bodem Lafferovy křivky.

U těchto typů statků, jako je alkohol, kouření a další neřesti, máme neelastickou poptávku. I když budeme zvyšovat daňové zatížení u těchto statků, tak to nevede u lidí, u kterých bychom to chtěli, ke snížení spotřeby.

Ale má to jeden důležitý efekt. Když lidé zaplatí dražší alkohol, dražší tabák, tak jim zbyde menší část na další věci.

Například v Rusku prohibici nezvládli, takže lidé odcházejí k méně kvalitnímu alkoholu.

Doufejme, že v Rusku se nebudeme inspirovat.

Skopeček: Ne inspirovat. To je varování. Lidé odcházeli při vysokém zdanění k méně kvalitnímu alkoholu, což znamenalo vyšší zdravotní zátěž. A za druhé rodiny často omezovaly statky pro děti, ovoce, zdravé potraviny. Čili je velmi ošemetné, jakým způsobem k tomu přistoupit.

Kde máme začít debatu o efektivitě státních financí? Jaký má být rozsah státu? Jak podpořit v česku ekonomický růst? A je v českém rozpočtu ještě prostor na škrty? Poslechněte si celý pořad Pro a Proti s Janem Bumbou.