Nechceme penalizovat úspěšné, odmítá bankovní daň ekonom Zámečník. Daně nejsou trest, je to o solidaritě, namítá jeho kolega Pícl
Bankovnictví patří v posledních letech mezi nejziskovější sektory celé ekonomiky. Podle některých politiků je to až tak do očí bijící, že by na banky uvalili zvláštní daň. Pro zavedení sektorové daně by podle průzkumu společnosti Kantar CZ byla i většina společnosti.
„Současná situace nám ukazuje důležitější fakt, a to, že problém českého daňového systému není v tom, jestli máme zdanit ten či onen sektor tou a tou sazbou,“ myslí si ekonom Michal Pícl z Masarykovy demokratické akademie.
Čtěte také
„Problém českého daňového systému je především v daňovém základu. Pak bychom se měli bavit o tom, jestli danit určité sektory víc nebo míň.“
Proti danění bank je i hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Problém podle něj spočívá v nejasnosti, co by nový systém danil a jak.
„Danit se dají vybraná aktiva nebo pasiva, a to formou přirážky ze zisku nebo zvláštní sazbou ze zisku,“ konstatuje Zámečník. „Sociální demokracie, když kdysi uvažovala o zavedení bankovní daně, chtěla zavést daň z aktiv. Nikoho asi nepřekvapí, že v českém bankovnictví to jsou především úvěry.“ Zejména by se tak daň dotkla úvěrů domácích firem a na bydlení.
Silná lobby
V současnosti banky podléhají tzv. windfall tax, do níž spadají sektory s vysokým ziskem. Politický systém ale neumožňuje rychle reagovat na výkyvy v příjmech.
„Těžko v daném čase zdaníte určitý sektor, který vám v momentě krize ekonomického růstu vylétne nahoru,“ upozorňuje Pícl. Jednodušší než sektorové daně by bylo zavést komplexní progresivní daň z příjmu právnických osob, kam by automaticky padaly jednotlivé sektory, které mají v daných momentech vyšší zisk.“
Banky se ale regulacím brání, protože je jimi narušován trh i konkurence.
Čtěte také
„Každý zásah změní pravidla hry na trhu,“ podotýká Zámečník. „Windfall tax v případě bank stahovala jenom z těch největších, což znamená, že malé banky byly ve výhodě. A využívaly ji tak, že se chtěly dostat k depozitům obyvatelstva. To je normální součást konkurenčního boje, ale není divu, že se tomu velké banky začaly bránit.“
Bankovní daň by podle Pícla mohla do státního rozpočtu přinést až 20 miliard. Zámečník se ale obává přenosu nákladů na klienty. Navíc varuje před diferenciací zdanění podle výše zisku.
„Když máte odstupňované pásmové daně, zakládáte tím prvek nespravedlnosti, protože to nereflektuje ekonomickou realitu,“ kritizuje Zámečník. „Jinými slovy chcete penalizovat firmu, která dosahuje vysokého zisku, ale ne v poměru ke svému kapitálu, ale z hlediska celkového objemu.“
Přirovnání daně k trestu ale podle Zámečníka není na místě, protože odvody jsou základem ekonomického systému.
Přesuny firem do zahraničí?
„Tím, že má firma vyšší zisky a více vytváří hodnotu, tak v dané zemi více spotřebovává a to také něco stojí,“ nesouhlasí Pícl. „Používá ve větší míře silnice, po kterých jezdí kamiony s výrobky, využívá více zdrojů, které v dané zemi jsou, a tomu odpovídá i vyšší odvod daně.“
Mezi některými kritiky diferenciace zdanění na základě výše příjmu ale panuje obava, že zavedení takové regulace způsobí odchod podnikatelů do zahraničí.
Čtěte také
„Stojíme před obrovskou potřebou transformace ekonomické struktury českého hospodářství. Vstupujeme do doby, která je investičně nesmírně náročná, a já bych se k investorům choval velice zdvořile a slušně, zejména k těm, kteří tady jsou a kteří vyplácejí dividendy.
Podle Pícla ale v jiných evropských zemích panují ještě přísnější daňové odvody než u nás, a proto je taková obava neopodstatněná.
„Využívají strukturu české ekonomiky a jsou tady díky tomu, že pořád bazírujeme na levné práci,“ uzavírá Pícl. „Západoevropské státy progresivní daně mají, tak neříkejme, že tím chceme někoho potrestat za úspěch. Podívejte se, jak se daní zaměstnanci. O tom se nikdo nebaví, ale firem se stále bojíme.“
Více podrobností o možnostech a důsledcích zdanění vysoce ziskových sektorů si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Petr Holub: Dokud nám ještě někdo půjčí
Nelze popřít, že Eurostat nám Čechům pokazil radost. Začalo to tím, že ČSÚ zveřejnil svůj výpočet, podle kterého se stát loni zadlužil částkou 240 miliard korun.
-
Důchodová reforma stojí na mylném předpokladu, že je potřeba zdanit jen práci, kritizuje Maláčová
Ve Sněmovně se odehrává úvodní kolo debat o změnách v penzích. „Velká část obyvatel není schopna pracovat nad 65 let. Zatíží to rozpočet,“ říká exministryně Maláčová.
-
Julie Hrstková: Daňová politika ODS se k pravici blíží asi tak, jako koleje k sobě navzájem
Více svobody a více kapitalismu, s tímto heslem prošel vítězným tažením na kongresu ODS první místopředseda a také ministr financí Zbyněk Stanjura.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
