Babiš smí být premiérem bez ohledu na Agrofert, říká Koudelka. Rozehnal: Ke střetu zájmů dojde
Andrej Babiš (ANO) musí upravit své majetkové poměry tak, aby jako premiér nebyl ve střetu zájmů. Bude jeho řešení dostatečné v očích zákona? „Babiš ve střetu zájmů není, snahu omezovat přístup bohatých k veřejným funkcím považuji za zvrácenost,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka (za SPD). „Pokud se Agrofert účastní veřejných zakázek, ke střetu zájmů dojde. Babiš nesmí být na straně, která peníze dává, i na té, která přijímá,“ oponuje advokát Aleš Rozehnal.
Pane Koudelko, jeví se vám Babišovy kroky k odstranění střetu zájmů jako uspokojivé?
Zdeněk Koudelka: Zákon říká něco jiného, než co se tvrdí v médiích. Andrej Babiš ve střetu zájmu není tím, že vlastní Agrofert. Náš zákon umožňuje, aby členové vlády vlastnili akcie v jakémkoliv množství v jakékoliv firmě – s výjimkou mediálních společností. Proto Andrej Babiš prodal mediální skupinu MAFRA, která vydává mimo jiné MF DNES.
Čtěte také
Z vašeho pohledu tedy premiér Babiš svůj střet zájmů řešit nemusí, protože v něm v danou chvíli ani není?
Koudelka: Není – zákon pouze ukládá povinnosti společnostem, kde člen vlády vlastní více než 25 procent akcií. Ty se nesmí ucházet o veřejné zakázky a získávat státní dotace. Ale z hlediska práva jsou jakákoliv akciová společnost a akcionář oddělené subjekty. Proto také právnické osoby vznikly, aby se oddělily právní závazky akcionářů a právní závazky těchto osob.
Čtěte také
Pane Rozehnale, musí vůbec Andrej Babiš řešit svůj střet zájmů? Opravdu v něm teď není, jak tvrdí pan Koudelka?
Aleš Rozehnal: Je pravdou, že zákon o střetu zájmů nezakazuje členovi vlády vlastnit jakýkoliv podíl v jakékoliv společnosti – s výjimkou těch, které se zabývají vydáváním periodického tisku a televizním a rozhlasovým vysíláním.
Nicméně omezuje možnosti účastnit se veřejných zakázek a pobírat státní dotace u společností, ve kterých má člen vlády podíl větší než 25 procent. Pokud by tedy společnosti, ve kterých má Andrej Babiš přímo, či nepřímo podíl, nebraly žádné státní dotace a neúčastnily se veřejných zakázek, pak by konflikt zájmů nenastal.
Problém Babiše, nebo Agrofertu?
Pane Koudelko, tvrdíte, že Andrej Babiš není ve střetu zájmů. Co říkáte na ty pravomocné rozsudky, které potvrzují, že při svém prvním předsednictví ve střetu zájmu byl?
Koudelka: Ty rozsudky obsahují to, jestli Agrofert mohl, nebo nemohl čerpat dotace. To jsou povinnosti a závazky Agrofertu, nikoliv Andreje Babiše. Tady se bohužel pomíjí základní princip, pro který vznikly právnické osoby – ztotožňuje se osoba vlastníka s akciovou osobou, ale z hlediska právního jsou to dva odlišné subjekty.
Rozehnal: Dva odlišné subjekty to samozřejmě jsou, ale to vůbec není jádrem problému. Ten zákon říká, že máme veřejného funkcionáře. A pokud ten veřejný funkcionář splní nějaké parametry – v tomto případě, že vlastní více než 25 procent v těch jednotlivých korporacích – tak se tyto korporace nesmí účastnit veřejných zakázek a nesmí pobírat dotace.
Čtěte také
Pokud se tak stane, tak ten veřejný činitel v konfliktu zájmů je a splňuje tu hypotézu příslušného ustanovení zákona o střetu zájmů. To mi přijde jako celkem jednoduchá konstrukce.
Pan Koudelka tvrdí, že by žádný protiprávní stav nenastal.
Rozehnal: Pokud jmenuji premiéra, který má podíl více než 25 procent v korporacích, které čerpají státní dotace a účastní se veřejných zakázek, tak to je protiprávní stav. To ten zákon zakazuje.
To není jen problém Agrofertu, ale i těch veřejných činitelů. V zákoně nejdříve stojí, co nesmí veřejný činitel. Kdyby tady byla trošku vyšší právní a politická kultura, tak bychom si s tím vystačili. Ale protože to nestačilo, tak jsme dále rozvíjeli, co všechno nesmí dělat ty korporace, které veřejný činitel vlastní.
Střet zájmů a Tomáš Baťa
Pane Koudelko, vaše reakce?
Koudelka: Čtyři roky zde vládla vláda Petra Fialy (ODS), která měla většinu ve Sněmovně a mohla prosadit zákon, který by zakazoval členům vlády vlastnit akcie. Neprosadila ho, tak nevidím důvod, aby lidé jednali podle toho, co stanoví média, namísto toho, co stanovuje náš právní řád a navíc i historie.
Čtěte také
V historii byl boj o to, aby se o veřejné funkce mohli ucházet chudí – tehdy, když jim to bohatí nechtěli dovolit – například rozšiřováním volebního práva. Dnes se to obrátilo ve snahu omezovat přístup bohatých lidí k veřejným funkcím. To považuji za zvrácenost.
Jeden z nejúspěšnějších podnikatelů první Československé republiky Tomáš Baťa byl starostou Zlína – a prospělo to jak Zlínu, tak i jeho společnosti.
Rozehnal: To je úplně mylná rétorika. Ten zákon nemá zabránit tomu, aby se bohatí lidé účastnili vlády, aby se zajímali o veřejné věci, nebo se stávali ministry a předsedy vlády.
Ten zákon má zabránit tomu, aby tito lidé čerpali státní peníze. V tom je jádro toho zákona. Nikoliv aby nesměli vlastnit akcie, ale aby nebyli na straně, která ty peníze dává, i na straně která ty peníze přijímá.
Je z hlediska práva vyhovujícím řešením střetu zájmů Babišovo avizované svěření Agrofertu do slepého trustu? Jaké problémy mohou vyvstat u Babišových dalších společností? Poslouchejte Pro a proti v audiu nahoře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
