Spotřební daň je pro stát nerentabilní, míní vinař Chlad. Jde o to, zdanit velké producenty a dovozce, oponuje ekonom Maier

Důvodem pro zachování výjimky jsou podle něj hlavně výkyvy počasí, které ničí úrodu a omezují produkci. Daňové úlevy by proto mohly fungovat jako kompenzace na podporu sektoru. Hlavním protiargumentem je příslušnost vína mezi alkoholickými nápoji, které spotřební dani podléhají.

Čtěte také

iROZHLAS

Škody budou přes dvě miliardy, tvrdí prezident svazu vinařů. Mrazy mohly poškodit dřevo i na dva roky

Debata o zdanění vína v Česku přitom není nová. „V roce 1999 se sektor alkoholických nápojů pokřivil. Předtím spotřební daň na víno a všechny alkoholické nápoje byla a tehdejší ministr Jan Fencl šel vinařům na ruku a prosadil nulovou spotřební daň na tiché víno,“ rekapituluje počátky sporu agrární ekonom Tomáš Maier.

Odvolání spotřební daně ale podle vinařů mělo i jiné důvody. „V 90. letech byla spotřební daň po několika pokusech zrušena, protože se opětovně ukázalo, že je pro stát nerentabilní,“ oponuje prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad. „Pokud jsme se chtěli bavit o společenských aspektech, tak je to jiné téma, které je potřeba dát do kontextu.“

Transparentní legislativa

Nízkou návratnost lze ale podle Maiera snadno vyvrátit. „Je to několik miliard do rozpočtu navíc a nevidím na tom nic, co by bylo nerentabilní,“ konstatuje. Důležité ale prý je správně nastavit podmínky.

„Každá spotřební daň je rentabilní s jedinou výjimkou, to jsou nejmenší producenti. Ale tady se jedná o zdanění obrovských dovozů,“ podotýká Maier. „V mediálním prostoru je představa, že chceme likvidovat malé vinařské sklepy někde na jižní Moravě. To v žádném případě. Jde o zdanění velkých producentů a velkých dovozců.“

Podle Chlada je ale obtížné definovat malé producenty tak, aby legislativa byla spravedlivá a transparentní.

Čtěte také

iROZHLAS

Pro spotřební daň na tiché víno je zhruba 40 procent Čechů. Podpořit producenty by měly dotace

„Člověk musí vědět, co je podle zákona malý. Evropa registruje malého do 100 tisíc litrů, a jestli má trh být transparentní a nemá tady být šedá ekonomika, tak musíme měřit všem stejně,“ apeluje Chlad.

I kvůli levnému dovozu ze třetích zemí by podle něj byl nejvýhodnější společný evropský postup. „Pojďme do toho v rámci celého evropského prostoru, pojďme zavést spotřební daň, pojďme dát jednotnou sazbu,“ navrhuje Chlad. „Musíme se umět postavit vínu, které sem doputuje z Jižní Ameriky za 14 korun.“

Pro společnou evropskou spotřební daň by ale byla potřeba shoda všech členských zemí. „Neexistuje nic jako evropská daňová harmonizace. Každý ze států má právo veta, takže když se mění minimální výše spotřební daně, musí být všech 27 ministrů pro. Tato představa je politicky naprosto neprosaditelná,“ oponuje Maier.

Pokud by se Evropa chtěla dovozu zvenčí bránit, musela by tak učinit prostřednictvím cla.

Vliv na spotřebu

Podle Maiera nemá výjimka ze spotřební daně na tiché víno opodstatnění ani vzhledem k objemu produkce. Přesto mají vinohrady jistá specifika, která vinařství od zbytku zemědělství odlišují.

Čtěte také

iROZHLAS

Zdanění tichých vín by nás na evropském trhu diskvalifikovalo, míní prezident vinařského svazu

„Je to 18 tisíc hektarů, které pracují s úplně jinou půjdou, je to nejvyšší ekologická zóna. Není to jako u klasické plodiny. Když ztratím hektar vinice, trvá minimálně dalších pět let, než ho obnovím,“ obhajuje Chlad vinohrady a zároveň připomíná i jejich význam pro turistický ruch.

Spotřební daň by podle Maiera na produkci neměla vliv. „České vinaře to poškodí pouze v případě, že by spotřeba vína začala konečně klesat poté, co posledních 20 let narostla o 30 procent,“ uzavírá. „Druhá věc je, že je to poškodí z byrokratického hlediska, ale to s sebou přináší jakákoliv daň.“

Více podrobností o možnostech zdanění, specificích trhu s vínem i konkurenci ze zahraničí si můžete poslechnout v záznamu diskuse. Moderuje Lukáš Matoška.