Kdo nepije alkohol, je v Česku divný. Přitom nepít je dobrá věc, říká protidrogový koordinátor Vobořil

Na rozdíl například od Německa nebo Rakouska, kde se i kvůli vysokým nákladům na zdravotní péči a rozpočet rozhodli bojovat proti nadměrnému pití, Česko zůstává na mrtvém bodě. „Není to jen výrobou, je to zkrátka tradiční droga už po tisíc let. Naopak ve srovnání se zbytkem světa méně užíváme nelegální drogy,“ doplňuje.

Čtěte také

Martin Fendrych: Suchej únor. Ovládáme my alkohol, nebo alkohol nás?

„Nemluví se tu o rizicích, to se bere jako téměř neslušná věc. Když někde řeknu, že bychom se měli zamyslet nad některými typy prevence či regulace, tak i ze své části politického spektra slyším, co že to vykládám za nesmysly,“ dodává člen ODS.

Zdražení alkoholu by podle něj bylo efektivním nástrojem k omezení rizikového pití i přístupu nezletilých. „Máme absolutní světové prvenství v tom, že 90 procent dětí má zkušenost s alkoholem už kolem 13. roku, a to nejčastěji z rukou rodičů. To je třeba změnit, protože když děti začnou užívat alkohol nebo jinou látku, riziko vzniku závislosti je až osmkrát vyšší,“ upozorňuje.

Minulý týden jsem měl asi 30 rozhovorů o HHC, což je sice viditelná věc, ale ve srovnání s alkoholem zcela marginální.
Jindřich Vobořil

„Normalizace pití alkoholu je všudypřítomná ve veřejném prostoru, což se promítá i do domácností. O závislosti na alkoholu se také málokdy mluví v nějaké negativní konotaci. Když někdo závislý spáchá něco pod vlivem, mluví se o tom s takovou cynickou samozřejmostí,“ poznamenává novinářka Apolena Rychlíková.

„Je to až polehčující okolnost,“ přitakává Vobořil: „Nechci říkat u soudních stání, ale při přípravě to tak všichni vnímají. Když by byl střízlivý, tak by to neudělal – nerozbil by výlohu, nezbil své děti a ženu, nezapálil barák. Ale byl tam alkohol, nebyl úplně příčetný, takže je to nějak pochopitelné.“

Dlouhý život se vyplatí

Komentátor David Klimeš upozorňuje, že celkové roční náklady spojené s nadměrným pitím se odhadují na 35 miliard korun, přičemž na spotřebních daních a DPH z alkoholu se vybere jen asi polovina.

Připomíná také nedávnou diskusi o zavedení spotřební daně na tiché víno, jehož osvobození prý nedává ekonomickou logiku, protože 70 procent tuzemské spotřeby tvoří dovezená vína, daňové zvýhodnění by si proto zasloužilo spíš pivo, které se zde vyrábí.

„Respektuji, že pivo a víno bude tou kulturně nejpřijatelnější drogou. Ale zkusme ten trend nějakým způsobem otáčet. Jenže ve chvíli, kdy ministři říkají, že víno není alkohol, ale kultura, ho asi otáčet nebudeme,“ podotýká.

Čtěte také

Alkohol je nejkomplikovanější a nejtvrdší droga. Suchý únor by měl zkusit každý, radí adiktolog Kuda

Klimeš dále poukazuje na statistiku, podle níž na jednoho kuřáka připadá 15 ztracených let života a závislí na alkoholu umírají průměrně o 24 let dříve než běžná populace.

„Mám k tomu smutné historky, opakovaně jsem z několika úst slyšel věty typu: ‚Jistě, pane ministře, ale kdo bude platit důchody, když ti lidé budou žít tak dlouho.‘ Ti lidé často umírají v aktivním věku,“ přidává se Vobořil.

Pro společnost to znamená ztrátu, protože nejenže umírají dřív, ale jsou i dříve nemocní a tolik nevydělávají, případně pobírají dávky, a zatěžují tak zdravotní a sociální systém. „Jsme zvyklí je odložit do nějakých institucí a nedochází nám, že když se někdo dožije vysokého věku ve zdraví, tak že je to dobře. Tohle změnit bude pro ministra zdravotnictví těžký úkol,“ dodává.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 10. února po 11. hodině a v neděli 11. února po 18. hodině.